Podzemní cesta k bohdíkovské vápence
Štola Mařka připomíná dobu, kdy se v okolí Bohdíkova těžil vápenec a podzemní dílo mělo především praktický účel. Ražba probíhala v letech 1941 až 1944 a podle obecních údajů se na ní podíleli angličtí váleční zajatci. Štola měla usnadnit přepravu vytěženého kamene z lomu do bohdíkovské vápenky.
Dodnes dochovaná část měří přibližně 300 metrů, původně však celé dílo dosahovalo zhruba 960 metrů. Chodby jsou vyražené převážně ve vápenci horninové skupiny Branné. Prostor má asi 3,5 metru na výšku a 2,5 metru na šířku. Tři závaly postupně rozdělily štolu na úseky s odlišnými podmínkami, což se významně podepsalo na jejím dnešním přírodním významu.
Z dopravní stavby největší zimoviště na Šumpersku
Po ukončení provozu se z opuštěné štoly stal vhodný úkryt pro letouny. Stabilní podzemní prostředí nabízí v zimě klid, tmu a relativně stálé mikroklima. A právě proto je Mařka považována za největší známé zimoviště netopýrů na Šumpersku.
Lokalita je evropsky významnou lokalitou Natura 2000 s rozlohou přibližně 2,6 hektaru. Předmětem ochrany jsou především netopýr černý a netopýr velký. Význam má také pro vrápence malého, u něhož je hodnocena jako lokálně důležitá. Krajský popis uvádí, že zde bylo zaznamenáno 12 druhů letounů. Starší speleologické průzkumy hovoří přibližně o 220 zimujících jedincích 13 druhů. Rozdíl souvisí s různými obdobími a metodami sledování, nejde tedy o údaj, který by bylo možné chápat jako každoroční pevný počet.
Kroužkování navíc ukázalo, že se ve štole potkávají netopýři z Orlických hor a Hrubého Jeseníku. V zimním období zde přežívají také drobní bezobratlí, například můra sklepní.
Chráněné místo v katastru Bohdíkova
Štola Mařka je od roku 2011 také přírodní památkou. Chráněné území zahrnuje samotnou štolu i ochranné pásmo. Administrativně se nachází v katastrálním území Raškov Ves, které spadá pod obec Bohdíkov. V souvislosti s lokalitou se proto mohou objevovat názvy Raškov nebo Komňátka, nejde však o samostatnou obec, pod kterou by štola náležela.
Ochrana se netýká jen netopýrů uvnitř. Důležitou součástí péče je také oplocení vstupu, které má mimo jiné bránit rozdělávání ohňů. Kouř, hluk i samotná přítomnost lidí mohou zimující živočichy vyrušit a připravit je o cenné energetické zásoby. Dalším rizikem jsou otřesy z nedaleké těžby v kamenolomu. Ty mohou přispívat k novým závalům a měnit podmínky, na nichž je podzemní život závislý.
Co může návštěvník skutečně vidět
Štola leží v prostoru bývalého lomu, za pohostinstvím U Seppla v Bohdíkově. Starší turistické informace uvádějí možnost přiblížit se přibližně na 320 metrů od vchodu. Současný režim u vstupu se však může měnit a objevují se také informace o uzavření mříží. Před cestou je proto rozumné ověřit aktuální stav u obce nebo příslušného orgánu ochrany přírody.
Nejbezpečnější podobou návštěvy je prohlídka okolí bývalého lomu, vstupu a případných informačních prvků z veřejně přístupných míst. Do štoly není vhodné vstupovat bez výslovného povolení, zvláště v zimním období, kdy zde netopýři odpočívají. Narušení jejich klidu může mít pro zvířata vážné následky a pohyb v zavaleném podzemí je navíc nebezpečný.
Mařka tak není běžnou atrakcí, do níž se chodí za dobrodružstvím. Její půvab spočívá spíše v příběhu proměny: z válečného důlního díla a součásti někdejšího průmyslu se stalo citlivé útočiště vzácných živočichů. Kdo přijde s respektem a spokojí se s pohledem zvenčí, může v Bohdíkově poznat místo, kde se historie krajiny přirozeně spojila s její současnou ochranou.