Ve výšce přibližně 52 metrů se otevírá pohled na Prahu z místa, které samo o sobě patří k pozoruhodným částem města. Střecha Radost na náměstí Winstona Churchilla není jen vyhlídkovou terasou s barem, ale také střechou jedné z nejvýznamnějších funkcionalistických budov v české metropoli.
Výhled je proto pouze částí návštěvnického zážitku. Nahoru se vstupuje na Dům Radost, výraznou žižkovskou dominantu, jejíž architektura vznikala s důrazem na světlo, účelnost a moderní technické řešení. Pobyt na střeše tak může být příjemnou kombinací městského panoramatu, odpočinku a architektonického objevování.
Střecha s výhledem i kulturním programem
Střecha Radost funguje jako sezónní společenský a kulturní prostor. Návštěvníci sem mohou zamířit na drink s výhledem, ale také za programem, který se během roku mění. Objevují se koncerty, DJ večery, tančírny, letní kino, hospodské kvízy nebo slam poetry. Ranní jóga a Pilates zase využívají střechu jako netradiční místo pro začátek dne.
Nejde tedy o vyhlídku, kde se člověk pouze krátce zastaví, pořídí fotografii a pokračuje dál. Podle konkrétní akce zde lze strávit delší čas a vnímat Prahu v uvolněnější atmosféře. Střecha se využívá také pro soukromé pronájmy, takže její dostupnost se může měnit podle programu a počasí.
Dům Radost jako funkcionalistický průkopník
Budova vznikla v letech 1932 až 1934 jako palác Všeobecného penzijního ústavu. Jejími autory byli architekti Josef Havlíček a Karel Honzík. Stavba vyrostla na místě bývalé Pražské obecní plynárny a ve své době představovala mimořádně moderní administrativní komplex.
Její otevřený půdorys ve tvaru kříže vycházel z funkcionalistického uvažování a z inspirace architekturou Le Corbusiera. Takové řešení mělo mimo jiné přivést do kanceláří více denního světla. Dům ukrýval stovky kanceláří a původně byl rozdělen podle využití: část sloužila penzijnímu ústavu, jižní křídlo mělo obytnou funkci a severní bylo určeno obchodu.
Na první pohled zaujme také světlá keramická fasáda z obkladových prvků o rozměrech 20 krát 40 centimetrů. Právě kvůli nim se budově dodnes říká „kachlíkárna“. K modernímu výrazu přispívala průběžná okna i klimatizační větrání. Dům bývá označován za první pražskou stavbu s klimatizací amerického typu, respektive za první objekt svého druhu v Československu se systémem Carrier.
Od penzijního paláce k Domu Radost
Po převzetí Ústřední radou odborů v roce 1951 se objekt stal známým jako Dům odborových svazů. Název Dům Radost používá od roku 2019. Proměna názvu doprovází širší změnu využití budovy, která dnes není pouze kancelářským objektem.
V domě se nacházejí kanceláře, ateliéry a byty, ale také multifunkční sál, kino, kavárna a výstavní prostor ve vstupní hale. Součástí kulturního života objektu je například kino Přítomnost Boutique Cinema Žižkov. Program těchto míst se může měnit, a proto je vhodné ověřit si jej samostatně, pokud chcete návštěvu střechy spojit s dalším zážitkem.
Komplex je kulturní památkou a stojí v památkové zóně Vinohrady, Žižkov, Vršovice. Národní památkový ústav jej popisuje jako první výškovou stavbu v Praze a výraznou dominantu žižkovského panoramatu. Střecha tak návštěvníkovi umožňuje poznat nejen město kolem, ale i samotnou stavbu, která jeho podobu pomáhala utvářet.
Prakticky před návštěvou
Střecha Radost se nachází na adrese náměstí Winstona Churchilla 2 v Praze 3 – Žižkově. Provoz bývá sezónní a řídí se počasím, konkrétním programem i případnými soukromými akcemi. Běžně uváděná otevírací doba proto nemusí platit každý den a před cestou je rozumné ověřit aktuální stav podle programu nebo telefonicky.
Také vstupné se odvíjí od konkrétního programu. Některé události mohou být přístupné veřejnosti bez zvláštních podmínek, jiné jsou placené nebo vyžadují registraci. Aktuálně zveřejňovaný program pro rok 2026 počítá mimo jiné s ranním cvičením, kvízy, DJ večery a slam poetry. Starší zimní nabídku s vyhřívaným stanem a iglú nelze automaticky považovat za pravidelnou součást současného provozu.
Nejlepší důvod k návštěvě proto nemusí být jen samotný výhled. Střecha Radost je zajímavá právě spojením panoramatu Prahy, živé kulturní scény a funkcionalistické architektury, která se dá poznávat z interiéru i z jejího nejvyššího veřejně využívaného místa.