Zvon svaté Barbory, který je v místní tradici spojován s horníky ze Svobody nad Úpou, dává kostelu v Mladých Bukách příběh přesahující zdi samotné stavby. Kostel svaté Kateřiny Alexandrijské stojí v obci jako svědek dlouhého vývoje zdejšího osídlení: jeho kořeny sahají do středověku, zatímco dnešní podobu výrazně ovlivnily pozdější stavební úpravy. K areálu patří také samostatně stojící zvonice.
Středověké jádro ukryté v pozdější stavbě
Nejstarší písemné zprávy o kostele se podle místních přehledů vztahují k dřevěné gotické stavbě. Uvádí se rok 1384, některé podklady však jako první datum zmiňují už rok 1358. Rozdíl ukazuje, že přesné počátky kostela nelze jednoduše shrnout jediným jistým letopočtem.
Z původního kostela se měl dochovat především kamenný presbytář, tedy prostor u hlavního oltáře. Jeho křížová klenba patří k nejvýraznějším připomínkám gotického období. I když byla stavba v dalších staletích proměňována, právě tento starší prvek nabízí návštěvníkovi možnost představit si, jak se středověké jádro začlenilo do pozdější podoby chrámu.
Výrazná přestavba přišla v 18. století. Místní zdroje se rozcházejí, zda se uskutečnila roku 1777, nebo 1787; druhý letopočet uvádí také obecní historický přehled. Kostel tak není památkou jediné stavební éry, ale výsledkem postupného vývoje, v němž se starší části spojily s pozdějšími úpravami.
Zvonice s vlastní historií
Vedle kostela stojí samostatná zvonice, která tvoří výraznou součást místního areálu. Jeden přehled pamětihodností ji označuje za renesanční stavbu z roku 1599. Obecní historický přehled ale uvádí, že její spodní část byla dokončena až roku 1787. Tyto údaje není možné bez dalšího vysvětlení sloučit do jednoho přesného data; mohou odrážet rozdílný pohled na vznik či jednotlivé stavební fáze zvonice.
Právě samostatné umístění zvonice připomíná, že kostelní areál netvoří jen chrámová loď a presbytář. Zvonění propojuje místo s každodenním i slavnostním životem obce a zvony nesou také vlastní příběhy. V Mladých Bukách se k nim řadí tradice zvonu svaté Barbory, patronky spojované s hornictvím.
Tradice svaté Barbory a horníci
Místní stránka věnovaná kostelu uvádí, že zvon svaté Barbory věnovali svobodští horníci. Obecní historický přehled zase zaznamenává, že větší zvon byl zhotoven roku 1520. Dostupné údaje však nepopisují oba záznamy natolik podrobně, aby bylo možné bez výhrady tvrdit, že jde o tentýž zvon. Bezpečnější je vnímat je jako dvě související, ale ne zcela totožně doložené informace.
Svatá Barbora je s horníky tradičně spojována a dar od lidí pracujících v nedaleké Svobodě nad Úpou dává zvonu místní rozměr. Připomíná vazby mezi obcemi v podhůří Krkonoš i skutečnost, že dějiny sakrálních památek se často odvíjejí také od příběhů lidí, kteří je podporovali. Zvon tak může být zajímavým důvodem, proč se při návštěvě zastavit nejen u architektury, ale i u tradic spojených s regionem.
Obnova a návštěva kostela
Kostel prošel v letech 1995 až 2000 rekonstrukcí a výmalbou. V srpnu 2000 byl vysvěcen nový oltář a chrám znovu vysvětil tehdejší sídelní biskup Dominik Duka. Obnova tak uzavřela významnou etapu péče o stavbu na přelomu tisíciletí.
Kostel dnes náleží římskokatolické farnosti Trutnov II – Horní Staré Město. Pravidelná návštěvní doba ani možnost vstupu do zvonice nejsou v dostupných informacích potvrzeny, proto je při plánování prohlídky interiéru vhodné předem ověřit přístup u farnosti nebo městyse. I při pohledu zvenčí však místo nabízí několik vrstev k objevování: středověký presbytář, pozdější stavební proměny, samostatnou zvonici a tradici zvonu spojeného s hornickou minulostí kraje.