Jen málokterá stavba v Uhlířských Janovicích působí tak výrazně jako bývalá synagoga v ulici Zdravotní. Na jihozápadní straně Václavského náměstí se tu setkávají vzpomínky na židovskou komunitu s architekturou, která se vymyká běžné představě o venkovské modlitebně. Orientálně laděné oblouky, secesní detaily a drobná střešní věž dávají domu osobitý vzhled, který stojí za pozornost i při běžné procházce městem.
Od modlitebny k dnešní podobě
Synagoga vznikla roku 1798 jako náhrada starší modlitebny. Stavba v průběhu 19. století několikrát utrpěla při požárech a následně byla upravována, mimo jiné v letech 1806 a 1860. Rozhodující proměnu přinesl rozsáhlý požár v roce 1913. Po něm byla synagoga přestavěna do podoby, kterou můžeme obdivovat dnes; stavební práce spadají do období let 1913 až 1914.
Na návrhu či řešení přestavby se podílel zbraslavský stavitel Josef Hadrala. Právě tehdy získala budova výrazné pozdně secesní a orientalizující rysy. V některých popisech se mluví přímo o maurských motivech, což dobře vystihuje zejména tvar oblouků a celkové dekorativní pojetí stavby.
Maurské oblouky a desky desatera
Nejvýraznějším prvkem průčelí jsou oblouky s orientálním nádechem. Objevují se u vstupního portálu i v okenních otvorech a propůjčují synagoze neobvyklou lehkost. Ve štítu jsou umístěny desky desatera a nad střechou se zvedá vížka zakončená cibulovitou bání. Celek připomíná, že sakrální architektura na českém venkově dokázala pracovat s inspiracemi, které bychom čekali spíše ve velkých městech.
Podle dostupných popisů se v interiéru dochovaly lavice, mosazné nástěnné svícny, klenba sálu a barevné vitráže osmi oken. Ve čtyřech z nich se objevují Davidovy hvězdy. Protože budova neslouží jako běžně otevřené muzeum, je vhodné brát tyto informace jako podnět k osobnímu ověření při domluvené návštěvě. Případná dlažba v interiéru navíc nemusí být původním prvkem synagogy; některé úpravy mohly vzniknout až při pozdější revitalizaci.
Synagoga, rabínský domek a škola
Synagoga nebyla izolovanou stavbou. K památkově chráněnému souboru patří také sousední domek čp. 110, který původně sloužil rabínovi a učiteli. Později v něm fungovala německá židovská škola. Společně tak oba objekty připomínají nejen náboženský život, ale i každodenní fungování někdejší obce.
Židovská komunita využívala synagogu až do období druhé světové války. Po válce přešla stavba do užívání Církve československé husitské, které slouží dodnes. Proměna účelu nezrušila historickou hodnotu místa. Naopak ukazuje, jak může památka dál žít, i když se změnilo její společenství a způsob využití.
Význam synagogy pro místní paměť potvrzuje také odborný zájem. Po revitalizaci kolem roku 2000 se objekt stal případovou studií vztahu mezi historií, kolektivní pamětí a současným užíváním památky. Nejde tedy jen o zajímavou fasádu, ale o místo, kde se minulost stále potkává s přítomností.
Po stopách zanikající komunity
Návštěvu synagogy lze spojit s krátkou procházkou po dalších stopách historie Uhlířských Janovic. V okolí Václavského náměstí se nachází kostel sv. Aloise a kostel sv. Jiljí. Na jižním okraji města, u místních rybníků, pak leží pozůstatky židovského hřbitova. Z původního areálu se zachovala část ohradní zdi a dva náhrobní kameny, z nichž jeden byl upraven jako památník zničeného hřbitova.
Synagoga stojí na adrese Zdravotní 111, 285 04 Uhlířské Janovice. Jelikož je stále aktivním sborem, nemusí být její interiér volně přístupný. Před cestou je proto rozumné ověřit aktuální režim u místní náboženské obce Církve československé husitské. Pravidelné bohoslužby a pobožnosti se konají v určitých termínech, které se mohou měnit. I při prohlídce zvenčí však synagoga nabízí cenný pohled na architekturu i dějiny regionu.