Označení tuchoměřický zámek je mezi návštěvníky běžné, přesnější památkové označení však zní jezuitská rezidence. Rozsáhlý komplex na Zámeckém vrchu totiž nevznikl jako reprezentativní šlechtický zámek v dnešním smyslu. Jeho historie sahá ke starší středověké tvrzi, na jejímž místě se postupně zrodilo renesanční sídlo a později výrazná barokní rezidence s kostelem, hospodářskými budovami, dvory a terasovitými zahradami.
Od tvrze k renesančnímu sídlu
Nejstarší stavební fáze dnešního areálu navazuje na středověkou tvrz. Přesný rok jejího založení není v dostupných pramenech jednoznačný, jisté však je, že za rodu Služských z Chlumu prošla přestavbou a získala podobu renesančního šlechtického sídla. Tuchoměřice byly v 16. století také jedním z významných center Jednoty bratrské, což dokládá, že zdejší sídlo nebylo pouze hospodářským zázemím, ale i místem s širším duchovním a společenským významem.
V roce 1615 získal panství Otta Jindřich z Vartenberka. Ještě před rokem 1623 je prodal jezuitské koleji u sv. Klimenta v Praze. Tím začala etapa, která vtiskla Tuchoměřicím jejich dnešní charakter.
Barokní rezidence s kostelem sv. Víta
Jezuité nechali starší sídlo výrazně přestavět. Hlavní práce probíhaly v letech 1665 až 1669 podle projektu italského stavitele Giovanniho Domenica Orsiho, někdy uváděného také jako de Orsini. Vznikla čtyřkřídlá patrová rezidence, jejíž součástí se stal kostel sv. Víta. Ten byl podle obecního historického přehledu vybudován v letech 1666 až 1668.
Komplex stojí nad údolím Únětického potoka a jeho architektura je působivá nejen při pohledu zvenčí. Cenným prvkem jsou arkády vnitřního nádvoří. V přízemí mají plné oblouky, zatímco v patře široké obdélné otvory s volutovými konzolkami. Některé z nich byly později osazeny okny. Z původního vybavení se dochovaly například rokokové dveře v přízemí západního křídla. Kostelní interiér doplňují nástěnné malby připisované Josefu Kramolínovi a datované rokem 1768.
V prvním desetiletí 18. století byla rezidence rozšířena o dlouhé severovýchodní křídlo. K areálu patřilo také hospodářské zázemí, vnitřní a vnější dvůr, historická studna a zahrady členěné terasovými zdmi. Celek tak spojoval duchovní, obytnou i praktickou funkci.
Po jezuitech přišla léčebna
Jezuité v Tuchoměřicích působili do zrušení řádu v roce 1773. Majetek poté přešel do Studijního fondu Království českého. V následujících desetiletích se využití areálu proměňovalo. Roku 1811 bylo panství nabídnuto ve veřejné dražbě, v roce 1830 se stalo součástí šlechtického konviktu a později přešlo pod správu Náboženské matice české.
V 19. století sloužila bývalá rezidence především jako zázemí panství. Nacházely se zde kanceláře a byty úředníků, část objektu využívala také fara. Roku 1889 vznikla novorenesanční obytná budova čp. 68, která uzavřela dvůr. Pozdější přestavby však její historickou hodnotu výrazně oslabily.
Další zásadní změna přišla na konci století. V roce 1898 byl zámek pronajat Pislingovské nadaci a 4. října 1899 zde otevřel provoz Ústav Františka Josefa I. pro rekonvalescenty, o který pečovaly milosrdné sestry sv. Karla Boromejského. Od roku 1953 areál spadal pod nemocnici Motol a fungovala zde léčebna dlouhodobě nemocných. Po jejím přestěhování do Motola v roce 1987 zůstaly budovy až do roku 1998 opuštěné.
Živá památka a pomalá obnova
Po převzetí areálu v roce 1998 začaly postupné opravy. Řešily se střechy, okapy, kanalizace, elektroinstalace, vytápění i okna, později také krov, fasády, arkády, nádvoří a některé interiéry. Podle nejnovějšího sdělení komunity byla v srpnu 2025 dokončena oprava jižní fasády. Obnova celého komplexu však pokračuje a její součástí má být také společenský sál pro místní spolky, dětské kroužky a obecní aktivity. Pomáhá veřejná sbírka zahájená v prosinci 2023.
Dnes je vlastníkem bývalé jezuitské rezidence komunita Chemin Neuf, která zde sídlí a pořádá duchovní, vzdělávací i komunitní programy. V areálu se nachází také apartmán sv. Víta pro nejvýše pět osob. Tuchoměřice tak nejsou jen němou kulisou minulosti, ale místem, které znovu hledá smysluplné využití.
Jak Tuchoměřice navštívit
Areál na adrese Školní 1 není běžně otevřen jako klasický státní zámek. Komentované prohlídky se podle komunity konají při dni otevřených dveří kláštera, obvykle v první polovině června. Termín je vhodné před cestou ověřit, stejně jako možnosti vstupu do nádvoří a interiérů. Při návštěvě je třeba respektovat komunitní a částečně soukromý charakter místa.
Tuchoměřice mohou být také výchozím bodem pro výlet v okolí Prahy. Výlet lze spojit s návštěvou románské rotundy v Přední Kopanině, zříceniny hradu Okoř, památníku v Lidicích nebo Zooparku Zájezd. Zajímavé jsou i pěší a cyklistické trasy v krajině kolem Únětického potoka a letiště.