Hrad posledního odporu
Přibližně kilometr východně od Chlístovic, v údolí říčky Vrchlice, leží místo spojené s jednou z nejdramatičtějších kapitol českých dějin. Na ostrohu nad vodou stával Sion, soukromé sídlo husitského hejtmana Jana Roháče z Dubé. Hrad vznikl pravděpodobně ve 20. až 30. letech 15. století, přesné datování se však v odborných výkladech liší.
Roháč patřil k radikálním husitům. Po porážce táboritů v bitvě u Lipan roku 1434 nepřijal nové uspořádání země ani návrat Zikmunda Lucemburského na český trůn. Ze Sionu podnikal výpady proti královskému majetku a lidem, kteří panovníka podporovali. Hrad se tak stal nejen jeho domovem, ale také základnou posledního významnějšího odporu proti Zikmundově moci.
Na začátku září 1437 proti Sionu vytáhlo vojsko zemské hotovosti vedené Hynkem Ptáčkem z Pirkštejna. Později se k obléhatelům připojil také uherský kontingent. Hrad byl dobyt, Jan Roháč zajat a 9. září 1437 v Praze popraven oběšením. Pád Sionu a Roháčův konec bývají vnímány jako symbolická tečka za prvními husitskými válkami, i když přesný průběh a délka obléhání zůstávají předmětem odborné diskuse.
V krajině jsou vidět stopy obléhání
Návštěvník tu nenajde klasickou zříceninu s výraznými věžemi a dlouhými hradbami. Sion je především archeologické místo. V hradním jádře jsou odkryté zbytky někdejší zástavby, například paláce, kuchyně a dalších staveb. Výrazným prvkem je také trojitý val na předhradí, který tvořil hlavní obranný prvek hradu.
Nejzajímavější je ale skutečnost, že okolní terén uchoval i pozůstatky obléhacích prací. Severně a jihozápadně od hradu lze rozeznat zemní fortifikace, palebná postavení a relikty tábora obléhatelů. Kdo si dá čas a prohlédne si celý areál, neuvidí jen několik zbytků zdiva, ale prostor, v němž se střetávali obránci s vojskem vyslaným proti nim.
Výzkumy zde probíhaly například v letech 1953 a 1962 až 1965. Další pozornost se po roce 2011 soustředila také na obléhací práce. Archeologie přinesla nálezy dokládající každodenní život i vojenské využití hradu. Mezi nimi vyniká železný středověký nebozízek objevený v prostoru paláce, který byl při svém nálezu prvním datovatelným předmětem tohoto typu v Čechách.
Co po Sionu zůstalo
Po dobytí nebyl hrad významně obnoven. Zbytky jeho zdiva se v novověku částečně rozebíraly a odvážely jako stavební materiál. Dnes proto místo působí spíše jako nenápadná součást lesa a krajiny než jako mohutná pevnost. Právě tento kontrast však návštěvě dodává zvláštní atmosféru: dramatické události zde připomínají hlavně terénní vlny, valy, příkopy a odkryté kameny.
Areál zahrnuje hradní jádro, předhradí i části obléhacího tábora. Na skále při severozápadním obvodu hradu je umístěna pamětní deska Jana Roháče z Dubé. Zastavení u ní připomíná osobní rozměr celého příběhu – nejen vojenský střet, ale také rozhodnutí člověka, který odmítl ustoupit a svůj odpor zaplatil životem.
Výlet po stopách husitských hejtmanů
Sion se nejlépe poznává jako součást delší procházky. Z Chlístovic vede naučná stezka Cestou husitských hejtmanů, která propojuje obec, kostel svatého Ondřeje, údolí Vrchlice, Sion, okolí Malešova a místo známé bitvy u Malešova. Okruh doplňuje patnáct informačních panelů a pět odpočívadel.
Výlet lze rozšířit také o kostel svatého Ondřeje, jehož založení je spojováno s Ondřejem Berkou z Dubé roku 1402, nebo o bývalý Sionský mlýn. Tyto body pomáhají vnímat Sion v širších souvislostech: jako součást krajiny, v níž se po staletí potkávaly šlechtické rody, husitská vojska, vesnické osídlení i řemeslo.
Trasa vede lesními cestami a zahrnuje klesání k Vrchlici i výstup na ostroh. Povrch proto není bezbariérový a po dešti může být náročnější. Odměnou je ale místo, kde historie neleží pouze v muzejní vitríně. Je zapsaná přímo v krajině – ve valech, příkopech a tichu nad říčkou, které dodnes připomíná poslední boj Roháče z Dubé.