Bratři Pernerové založili v Týnci nad Labem roku 1864 strojírenskou továrnu. Jejich stopa však sahá mnohem dál než k výrobním halám. Rod ovlivnil veřejný život města, podporoval jeho rozvoj a připomíná dobu, kdy se z labského městečka postupně stávalo významné regionální centrum. Právě tento širší příběh představuje Muzeum rodu Pernerů a Týnce nad Labem.
Stará škola jako dům paměti
Muzeum sídlí v přízemí bývalé školy na Komenského náměstí čp. 235. Samotná budova je přitom součástí místních dějin. Patrová zděná škola zde stála už od roku 1800. Po ničivém požáru města v roce 1834 byla opravena a v letech 1837 až 1838 také rozšířena. Když už její kapacita nestačila, vznikla v letech 1904 až 1905 nedaleko nová školní budova.
Dnešní muzejní prostory prošly celkovou rekonstrukcí v roce 2013. Někdejší místo vzdělávání tak získalo novou funkci: uchovává a vysvětluje paměť města. Návštěva proto nezačíná až u vitrín, ale už u domu, který sám vypráví o proměnách Týnce.
Od prvních obyvatel k průmyslovému městu
Expozice sleduje historii Týnce nad Labem a jeho okolí v několika vrstvách. Připomíná archeologické doklady osídlení, včetně nálezů z laténského a slovanského období, i staré městské pečeti. Nechybějí ani materiály vztahující se k vývoji města, jeho řemeslům a cechům.
Na dávnější minulost navazuje příběh místního hospodářství. Muzejní materiály se věnují mlýnům, pivovarnictví, perleťářství, kamenolomům a dalším odvětvím, která utvářela každodenní život obyvatel. Týnec byl spojen s Labem, přechodem přes řeku, později také s železnicí a průmyslem. Jednotlivé obory zde proto nejsou představeny jako izolované exponáty, ale jako součást vývoje celého města.
Mezi připomínané dokumenty patří také faksimile zápisu v Kosmově kronice vztahujícího se k Týnci. Konkrétní podoba instalace se může v čase měnit, základní směřování muzea je ale zřejmé: ukázat, jak se na jednom místě propojily dávné dějiny, řemeslná tradice a modernizace.
Pernerové nebyli jen továrníci
Rod Pernerů patřil k důležitým aktérům místního hospodářského i veřejného života. Jeho kořeny souvisejí s mlynářstvím a podnikáním, později také se strojírenským průmyslem. Založení továrny v roce 1864 představovalo výrazný impuls pro rozvoj Týnce nad Labem a zanechalo stopu v jeho sociálním i urbanistickém vývoji.
Členové rodu se podle dostupných podkladů podíleli také na veřejně prospěšných aktivitách. Spojováni jsou například se zřízením telegrafní stanice, organizací Národní gardy v roce 1848 nebo s elektrifikací části města. Zajímavým dokladem jejich zájmu o místní komunitu je Opatrovna Luisy Pernerové, kterou Ferdinand Perner založil v roce 1894 na počest své manželky. Zařízení pečovalo o malé děti a lze je chápat jako předchůdce pozdějších mateřských škol. V muzeu se podle odborných podkladů dochovala také jeho zápisová kniha.
Osobnosti, kultura a spolkový život
Týnec nad Labem muzeum nepředstavuje pouze prostřednictvím podniků a staveb. Prostor dostává také ochotnické divadlo, kino, zájmové organizace, politické poměry a další podoby kulturního života. Právě tyto drobnější dějiny často nejlépe ukazují, jak město fungovalo v běžném životě.
Připomínán je například spisovatel a literární historik František Hampl, který se v Týnci narodil roku 1901. Jeho rodina byla spojena s Pernerovou strojírnou: otec František Hampl v továrně působil jako strojní inženýr a později její ředitel. S jeho jménem souvisí také založení městské knihovny v roce 1915.
Muzeum dále uchovává materiály k malíři a výtvarnému kritikovi Miloši Jiránkovi, včetně korespondence a fotografií obrazů s týneckými motivy. Jeho vztah k městu je vhodné vnímat jako pobyt či tvůrčí vazbu. Expozice připomíná také Františka Xavera Šaldu, především v souvislosti s jeho odborným a osobním vztahem k Jiránkovi.
Komorní zastavení v centru města
Muzeum rodu Pernerů a Týnce nad Labem není velkou institucí určenou pro davy. Statistiky návštěvnosti, které se v posledních letech pohybovaly ve stovkách lidí ročně, spíše potvrzují jeho komorní charakter. Jeho předností je právě možnost soustředit se na místní dokumenty, fotografie, korespondenci a příběhy konkrétních rodin, podniků a osobností.
Najdete je na Komenského náměstí 235 v centru města, kde sídlí také městské informační středisko. Režim návštěvy je vhodné předem ověřit a případně domluvit telefonicky, protože veřejně uváděné údaje o otevírací době se mohou měnit. Prohlídku lze spojit s procházkou po Týnci, návštěvou kostela Stětí svatého Jana Křtitele, pozdně gotické tvrze nebo hřbitovního kostela Panny Marie Sedmibolestné. Muzeum tak může být nejen cílem, ale i dobrým začátkem poznávání města na Labi.