V době, kdy knihy často vnímáme především jako nosiče textu, připomíná Muzeum klasického knihařství v Rožďalovicích, že kniha může být také samostatným uměleckým dílem. Expozice věnovaná místnímu knihaři Jendovi Rajmanovi představuje nástroje, stroje, materiály i hotové vazby. Návštěvník tu může sledovat cestu od jednotlivých listů až k pečlivě zdobenému svazku.
Dílna, která se stala muzeem
Současná expozice sídlí ve staré škole před rožďalovickým kostelem, na adrese Husova 146. To je důležitá informace pro každého, kdo se do města vydá: původní Rajmanova dílna se nacházela v domě čp. 24 na křižovatce Husovy a Tyršovy ulice. Právě tam muzeum původně fungovalo a na historickém domě dodnes zůstal nápis, expozice se však po změně vlastníka v roce 2021 přestěhovala.
Ke konci roku 2025 muzeum definitivně přešlo do vlastnictví a správy města Rožďalovice. Přesun tak změnil místo prezentace, nikoli podstatu sbírky. Ve staré škole zůstává zachována historická knihařská dílna s vybavením, které ukazuje rozsah tradičního řemesla – od drobných nástrojů až po větší stroje.
Vznik muzea umožnili Rajmanovi potomci, kteří v roce 2002 založili Nadační fond Jendy Rajmana. Fond se podílel na rekonstrukci původního objektu i na otevření muzea v roce 2005. Dnes fyzickou expozici doplňuje také on-line prezentace, díky níž se lze podrobněji seznámit s některými technikami a částmi Rajmanova odkazu.
Od učně k uznávanému knihaři
Jenda Rajman, vlastním jménem Jan Rajman, se podle převažujících odborných a institucionálních záznamů narodil 25. srpna 1892 v Rožďalovicích a zemřel zde v roce 1965. Pocházel z rodiny knihařů a první zkušenosti získával u svého otce. V letech 1909 až 1911 se učil také v Praze u Ludvíka Bradáče, který bývá označován za zakladatele české moderní knižní vazby.
Po první světové válce založil se svým otcem v Rožďalovicích novou dílnu. K ní patřil rovněž obchod s knihami a papírem. Ve třicátých letech, kdy podnik prožíval největší rozmach, v něm pracovalo až šest zaměstnanců. Dílna získávala zakázky také od nakladatelství Melantrich a část těchto knih je dnes součástí muzejní prezentace.
Rajman se soustředil na umělecké vazby z kůže, pergamenu, plátna i vlastnoručně barvených papírů. Pro jejich výzdobu shromáždil rozsáhlý soubor knihařských tlačítek, linek a rytin. Ve sbírkách Národního muzea se například nachází jeho celokožená vazba z roku 1950 s ručním zlacením, zlacenou horní ořízkou a označením rožďalovické dílny.
Co prozradí vazba knihy
Muzeum je zajímavé i pro návštěvníky, kteří se o historii řemesel běžně nezajímají. Na knižní vazbě lze totiž číst podobně jako na obraze. Materiál určuje hmat i vzhled, barvený papír přináší neopakovatelný vzor, slepotisk vytváří plastický motiv bez použití barvy a zlacení dodává povrchu výraz i slavnostní charakter.
Právě v tom spočívá hodnota historické dílny. Nejde jen o vystavené staré předměty, ale o ucelený soubor, který připomíná pracovní postupy. Řada z nich se podle on-line expozice za více než sto let zásadně nezměnila. Knihař musel stále správně volit materiál, připravit desky, zpracovat hřbet, vyzdobit povrch a nakonec vše přesně spojit.
Rajman mezi umělci a kronikáři
Rožďalovický knihař nestál stranou kulturního dění. Jeho dílnu navštěvovali například Cyril Bouda, Karel Kinský, Karel Vik, Jan Vrba nebo členové rodiny Maxe Švabinského. Někteří hosté zanechali kresby a zápisy v Rajmanově Knize hostů. Podle materiálů nadačního fondu získal Rajman za knižní vazbu v roce 1937 cenu Grand Prix na světové výstavě v Paříži.
Jeho zájmy ale přesahovaly knihařský stůl. Fotografoval Rožďalovice a své snímky vydával jako pohlednice, psal drobné publikace a dokumentoval také vlastní zkušenost z italské fronty během první světové války. V roce 1939 vydal vzpomínkovou publikaci o Mikuláši Alšovi. Události května 1945 v rodném městě zachytil v deníku, který později vyšel knižně.
Po Rajmanově smrti v dílně pokračovala jeho dcera Blanka Hančarová. Muzeum tak nepřipomíná pouze jednoho autora vazeb, ale také rodinnou tradici, která byla s Rožďalovicemi spojena po několik generací.
Prakticky pro návštěvu
Prohlídku současné expozice zajišťuje město po předchozí dohodě, případně ve vypsaných termínech. Pevná každodenní otevírací doba ani aktuální vstupné nejsou na současném webu muzea jednoznačně uvedeny, proto je vhodné si návštěvu předem ověřit u Městského úřadu Rožďalovice. Kromě návštěvy staré školy lze využít také on-line expozici věnovanou uměleckým vazbám, mramorovaným papírům, slepotisku, nástrojům, pamětním knihám a fotografiím z italské fronty.