Stačí vstoupit do starorožmitálského kostela a člověk se ocitne v místě, kde se dodnes potkává historie s živou hudbou. Jakub Jan Ryba sem přišel 10. února 1788 a v tehdejším Rožmitále pak působil až do své smrti v roce 1815. Byl učitelem, varhaníkem, regenschorim i skladatelem. Nejvíce ho proslavila Česká mše vánoční, známá jako Rybovka.
Kostel, kde se zrodila slavná mše
Farní kostel Povýšení sv. Kříže ve Starém Rožmitále je nejstarší památkou dnešního Rožmitálu pod Třemšínem. Při opravách v něm byly objeveny gotické portály datované přibližně do let 1230 až 1240. Kostelní areál s farou, kaplankou a branou je chráněnou kulturní památkou.
Rybův příběh tu připomínají nejen pamětní prvky, ale především zachované varhany z roku 1750. Nástroj postavil Martin Paleček z Netolic, takže nevznikl za Rybova působení. Ryba na něj však dlouhá léta hrál a využíval ho při službě na starorožmitálském kůru. Dvoumanuálové varhany s pedálem a patnácti rejstříky se dochovaly v rokokové třívěžové skříni, včetně původních manuálových klaviatur.
Varhany poškodil požár kostela v roce 1794. Po opravách ale zůstaly zachovány a v letech 1996 až 1998 prošly generálním restaurováním. Na kůru se dochovala také litinová deska z roku 1852 s Rybovým životním heslem. Kostel tak nepřipomíná pouze slavnou skladbu, ale i každodenní práci kantora, který musel zajišťovat hudbu při bohoslužbách.
První Rybovka? Tradice ukazuje právě sem
Česká mše vánoční vznikla v roce 1796. Místní tradice i dostupné prameny spojují její první uvedení s kostelem Povýšení sv. Kříže. Pravděpodobně zazněla při půlnoční bohoslužbě v noci z 24. na 25. prosince, přesné okolnosti premiéry však nejsou doloženy natolik jednoznačně, aby bylo možné tvrdit to bez výhrady.
Jisté je, že skladba vznikala pro konkrétní prostředí a místní hudebníky. Rybova tvorba přitom byla mnohem rozsáhlejší než jediná vánoční mše. Připisuje se mu přes tisíc skladeb a řada církevních děl vznikala z praktické potřeby rožmitálského kůru. Podbrdské muzeum v Rožmitále dnes spravuje expozici věnovanou Rybovu životu a České mši vánoční. K cenným exponátům patří dva svazky jeho školního deníku z let 1788 až 1815.
Od hrobu u kostela k místu posledního odpočinku
Procházka po Rybových stopách nekončí u varhan. Jeho dnešní hrob se nachází na hřbitově přímo u kostela, přibližně naproti vchodu do chrámu. Ostatky sem byly přeneseny v roce 1855 z někdejšího morového hřbitova u Nového rybníka. Původní místo pohřbení připomíná litinový kříž obklopený čtyřmi vzrostlými lipami.
Ještě dál, nad Voltuší, stojí Rybova mohyla. Vznikla v roce 1933 nad starším křížem z roku 1854 a připomíná místo, kde skladatel 8. dubna 1815 zemřel. Trasa tak spojuje několik různých podob paměti: kostel, kde Ryba pracoval, dnešní pietní hrob, původní pohřebiště i krajinu spojenou s jeho posledními chvílemi.
Co navštívit a kdy vyrazit
Starý Rožmitál lze projít jako kompaktní historický okruh. Praktickým začátkem je Podbrdské muzeum v Palackého ulici, kde lze získat také letáček s trasou po Rybových stopách. Poté vede cesta ke kostelu Povýšení sv. Kříže, na hřbitov a podle času i k Novému rybníku a Rybově mohyle nad Voltuší. K posledním dvěma místům je třeba počítat s chůzí po místních komunikacích a lesních cestách.
Kostel nebývá běžně otevřen každý den jako klasická turistická památka. Komentovanou prohlídku s ukázkou hry na historické varhany je proto vhodné předem domluvit s farností nebo Společností Jakuba Jana Ryby. Aktuální návštěvní režim muzea je dobré ověřit před cestou.
Rybovka tu nežije jen v učebnicích. V Rožmitále a okolí zaznívá pod vedením Huberta Hoyera od roku 1967 a tradiční vánoční provedení v kostele se obvykle koná 24. prosince večer. Mimo vánoční sezonu může být zajímavou příležitostí koncert historických varhan zařazený do Českého varhanního festivalu, který je pro rok 2026 uveden na 13. září. Termíny bohoslužeb i kulturních akcí je však vhodné před návštěvou ověřit.