Ve svahu kopce Stráž se vrbické vinné sklepy skládají nad sebou jako kamenná mozaika. Podzemní chodby jsou vyhloubené v pískovcovém slepenci, místně označovaném jako bryja, a jejich vstupy doplňují jednotná kamenná průčelí s lomenými oblouky. Právě tento celek dává Vrbici její nezaměnitelný ráz. Nejde však o jedinou sklepní lokalitu. Vinařská historie obce se dá číst ve třech různých prostředích – Na sklepách, na Stráži a v části Dědina.
Na sklepách začíná starší vrstva příběhu
Nejstarší sklepní soubor se nachází v lokalitě Na sklepách, která dnes přirozeně splývá s běžnou vesnickou zástavbou. Podle obecních údajů zde sklepy vznikaly už ve druhé polovině 17. století. Na první pohled připomínají tradiční patrová kamenná stavení, jejich skutečné těžiště se však nachází pod zemí.
Typický objekt tvoří lisovna, spojovací chodba zvaná šíje a dlouhý klenutý sklep. Stavitelé využívali pískovec, pěchovanou hlínu smíchanou s plevami nebo drcenou slámou i místní terén. Hospodářské zázemí tak vznikalo z materiálů, které byly po ruce. Vinařský provoz byl součástí života usedlostí a sklepy nesloužily jako dekorace, ale jako praktické prostory pro lisování a zrání vína.
Stráž nabízí vinařskou architekturu ve svahu
Známější lokalita Stráž se začala budovat na přelomu 18. a 19. století. Ve svahu původně fungovaly lomy, z nichž se získával kámen a štěrk pro Vrbici i okolní obce. Postupně se vytěžený prostor proměnil v rozsáhlý systém sklepů. K výraznému rozšíření zcela podzemních částí došlo zejména po první světové válce, po roce 1920. Svah dnes podle obecních materiálů dosahuje sedmi pater sklepů.
Návštěvníka nejdříve zaujmou presúzy, tedy vstupní části sklepů, vystavěné z vytěženého kamene. Průčelí často kombinují kámen s cihlami a zdobí je pseudogotické nebo goticky lomené oblouky. Jednotný vzhled přitom neznamená naprostou stejnost. Každý sklep má vlastní detail, jiné zdivo nebo odlišné proporce, společně ale vytvářejí působivý architektonický celek.
Ve sklepním prostředí se podle obecního webu objevuje také ušlechtilá černá plíseň. Je přirozenou součástí stabilního podzemního klimatu, které vinaři využívají při zrání vína. Právě spojení přírodních podmínek, lidské práce a osobité stavitelské tradice dělá ze Stráže více než jen hezkou kulisu k ochutnávce.
Dědina ukrývá sklepy v někdejších usedlostech
Třetí tvář vrbického vinařství najdeme v Dědině, nejstarší zastavěné části obce. Zdejší sklepy nevznikaly jako samostatná kolonie, ale byly součástí bývalých selských usedlostí. Jejich podoba proto připomíná, jak těsně bývalo vinařství propojeno s každodenním hospodařením.
V některých objektech se podle místních historických materiálů dochovaly vstupy do podzemních chodeb označovaných jako lochy. Tradice je spojuje s ukrýváním obyvatel v neklidných dobách. Také název kopce Stráž bývá dáván do souvislosti se signálními ohni, které měly okolní vesnice varovat před nebezpečím. Jde o obecní historické podání, které dodává podzemním prostorům další vrstvu příběhu, není však důvod je bezvýhradně vydávat za doložený popis všech sklepů.
Víno je ve Vrbici součástí současného života
Vrbické sklepy nejsou opuštěnou historickou kulisou. Vinařství dodnes zasahuje do společenského i kulturního života obce. Konají se zde košty, výstavy vín, Zarážení hory, otevřené sklepy nebo večerní akce Sklepy pod hvězdami. Na jaře se návštěvníci vydávají na putování Z kopca do kopca a v létě mohou využít službu Na Vrbicu pro opicu, při níž se otevřené sklepy střídají podle aktuálního programu.
V kalendáři vinařů je pro rok 2026 uvedeno také podzimní putování Po stopách opičky Emilky za mladým vrbeckým vínem, plánované na 7. listopadu. Ochutnávky mladých vín ročníku 2026 mají nabídnout především setkání s vinaři a atmosféru sklepů; pořadatelé přitom rozlišují mladá vína od svatomartinských.
Jak si návštěvu naplánovat
Nejlepší způsob, jak Vrbici poznat, představuje oficiální akce otevřených sklepů nebo předem domluvená návštěva konkrétního vinaře. Mimo program nebývají sklepy automaticky přístupné. Aktuální termíny, otevřené provozy a kontakty se mohou měnit, proto je vhodné ověřit je před cestou u spolku Vinaři Vrbice nebo na obecních informačních kanálech.
Vrbice se hodí také jako zastávka při cyklovýletu. Navazují na ni trasy Krajem André, Modré Hory, Velkopavlovická stezka a Moravská vinná stezka. Při větších akcích je třeba počítat s omezeným parkováním, využít záchytná parkoviště a respektovat, že sklepy leží mezi rodinnými domy. Procházku lze doplnit návštěvou kostela svatého Jiljí na vrcholu Stráže, jehož stavba probíhala v letech 1913 až 1920, nebo zastávkou u Mohyly míru.