Největší překvapení vrchlabského zámku se skrývá v jeho podobě. Renesanční sídlo uprostřed města nevzniklo jako otevřený palác, ale jako stavba s obranným výrazem. Čtyřhranný dvoupatrový objekt doplňují čtyři nárožní věže zakončené cibulovitými báněmi. Celek vychází ze schématu italského kastelu, tedy menší pevnosti nebo tvrze.
Zámek byl dokončen roku 1546 a jeho vznik je spojen s Kryštofem Gendorfem z Gendorfu, významným držitelem panství. Stojí nedaleko místa, kde se dříve nacházela gotická vodní tvrz, a převzal její roli panského sídla. Původně ho obklopoval přibližně dvanáct metrů široký vodní příkop. Přístup do areálu vedl přes tři mosty, takže návštěvník se k rezidenci dostával podobně jako k opevněnému objektu.
Kamna, která pamatují začátky zámku
Nejcennější dochovanou součástí původního vybavení jsou renesanční kachlová kamna zdobená majolikou. Jejich kachle nesou biblické motivy a také letopočet 1545 – tedy rok před dokončením samotného zámku. Právě tento detail propůjčuje kamnům mimořádnou vypovídací hodnotu: nejsou jen dekorativním prvkem, ale připomínkou doby, kdy se nové sídlo teprve dokončovalo.
Materiály památkové péče označují vrchlabská kamna za pravděpodobně nejstarší stojící kamna v Česku. Jde však o odborně uváděný předpoklad, nikoli o definitivně doložený primát. Přesto patří k nejpozoruhodnějším detailům celé stavby a ukazují, že historická hodnota zámku nespočívá pouze v jeho vnějším vzhledu.
Renesanční sídlo, které slouží městu
Vrchlabský zámek dnes není klasickým návštěvnickým objektem s běžným prohlídkovým provozem. Sídlí v něm Městský úřad Vrchlabí, což vytváří zajímavé spojení mezi aristokratickou minulostí a každodenním životem současného města. Veřejnosti je přístupná především vstupní hala a některé komunikační prostory.
Už při průchodu zámkem lze narazit na historické prvky, které připomínají někdejší reprezentativní funkci budovy. Patří k nim intarzované dveře a nástěnné malby či obrazy čtyř posledních ulovených krkonošských medvědů. Právě tyto detaily stojí za pozornost i při krátké návštěvě, která nevyžaduje klasickou prohlídku celého interiéru.
Park místo příkopu a kaple na jeho okraji
Ke zámku neodmyslitelně patří také zámecký park. Založen byl ve stejné době jako sídlo, jeho dnešní romanticko-přírodní podoba však vznikla až ve druhé polovině 19. století podle návrhu zahradníka Fuchse. Tehdy byl zrušen původní vodní příkop a na jeho místě vzniklo jezírko. Park je dnes samostatně evidován jako nemovitá kulturní památka a nabízí příjemné místo k procházce v těsné blízkosti historického centra.
Na okraji parku stojí také zámecká kaple Černínů-Morzinů, vybudovaná v letech 1887 až 1891. Součástí kaple je rodová hrobka. Návštěva zámku se tak přirozeně propojuje s dalšími vrstvami vrchlabské historie – od renesančního Gendorfova sídla přes pozdější šlechtické období až po proměnu areálu v městský prostor.
Jak zámek poznat podrobněji
Nejlepší možnost, jak se dostat i do běžně uzavřených částí, představují komentované prohlídky vrchlabských památek. Zahrnují zámek, kapli i další historická místa ve městě a začínají v Regionálním informačním turistickém centru v budově radnice. V době letních prázdnin se podle aktuální nabídky konají v některých pravidelných termínech, mimo sezonu bývají určeny především předem objednaným skupinám. Aktuální možnosti je proto vhodné ověřit přímo u infocentra.
Vrchlabský zámek najdete na adrese Zámek 1. Prohlídku je ideální spojit s procházkou parkem a návštěvou dalších památek v centru Vrchlabí. Právě kontrast mezi mohutnou renesanční stavbou, dochovanými interiérovými detaily a dnešním praktickým využitím dává tomuto místu osobitý charakter.