Jen málokteré místo v Zábřehu spojuje tolik vrstev městské historie jako kostel svatého Bartoloměje. Stojí na Masarykově náměstí, ale jeho příběh sahá mnohem dál než k dnešnímu baroknímu průčelí. Pravděpodobně vznikl už v době založení města ve 13. století. Zábřežská farnost je bezpečně doložena ve 14. století, kdy už chrám zřejmě představoval přirozené duchovní centrum města.
Od středověké farnosti k barokní novostavbě
Podoba nejstaršího kostela se nedochovala. O jeho vzhledu si lze udělat představu díky historickým vedutám. Nejstarší známé vyobrazení pochází z roku 1623, podrobnější obraz starší stavby pak nabízí veduta z roku 1727. Zachycuje gotický polygonální presbytář i samostatně stojící zvonici.
Chrám zažil také proměny náboženského života města. V období reformace jej užívali kališníci a později luteráni. Po roce 1620 se postupně vrátil do katolické správy. Ve 30. letech 17. století dostal nový hlavní a tři boční oltáře, stejně jako kamenný kůr. Starší stavba však postupně chátrala a v roce 1750 musela být kvůli špatnému technickému stavu uzavřena. Bohoslužby se dočasně přesunuly na radnici.
Roku 1751 byl původní kostel zbořen a začala výstavba současného chrámu. Plány jsou tradičně připisovány italskému architektovi Domenicu Martinellimu, který pracoval pro Lichtenštejny. Protože Martinelli zemřel už v roce 1718, je pravděpodobné, že jeho návrh byl při vlastní realizaci upraven regionálním stavitelem. Nový kostel měří přibližně 50 metrů a první bohoslužba se v něm konala 10. listopadu 1754. Dokončování ale pokračovalo ještě několik let – schody na věž vznikly v roce 1756 a dlažba byla položena až roku 1764.
Stavba, která musela odolávat podloží
Barokní chrám od začátku zápasil s malou únosností základové půdy. Praskající klenbu bylo nutné zajistit už v roce 1760 a o několik desetiletí později, roku 1786, byl kostel stažen ocelovými ankry. Výrazné statické opravy se uskutečnily také v 70. letech 20. století. Na první pohled tak může stavba působit klidně a pevně, její historie však připomíná, že i monumentální památky často vyžadují dlouhodobou péči.
Výzdoba interiéru se dotvářela především v poslední třetině 18. století. Hlavní oltářní architektura pochází z roku 1791 a oltářní obrazy vytvořil Josef Tadeáš Supper z Moravské Třebové. Oltáře, kazatelna a křtitelnice jsou spojovány s řezbářem Floriánem Tomáškem z Jedlí. Za pozornost stojí obraz Poslední večeře, hlavní oltář s výjevem Umučení svatého Bartoloměje i boční oltář Příbuzenstva Páně.
Varhany z roku 1955 zhotovila firma Rieger. Zajímavostí je, že jsou umístěny v barokní skříni, která původně sloužila staršímu nástroji mistrů Staudingerů z Andělské Hory. V roce 1998 byl upraven také nový liturgický prostor s obětním stolem od sochaře Petra Váni.
Kostelní náměstí, fara a proměny okolí
Bezprostřední okolí chrámu vypadalo v minulosti jinak než dnes. Někdejší Kostelní náměstí zahrnovalo hřbitov a menší prostranství, odkud vedla jedna z ulic směrem k hlavnímu náměstí. Domy před kostelem byly později odstraněny, a otevřely tak chrámu výraznější prostor.
S dějinami kostela souvisí také fara. Už v roce 1636 vznikla před chrámem na místě někdejší mydlárny. Dnešní klasicistní fara byla podle městských turistických podkladů postavena roku 1780 za faráře Antonína Josefa Pschora. Rok výstavby připomíná pamětní kámen nad vchodem. V kryptě pod sakristií bylo v letech 1759 až 1783 pohřbeno patnáct osob, mezi nimi farář Antonín Cyril Ambrož a rodiče Antonína Josefa Pschora.
Ve věži čeká muzeum i velký zvon
Věž dosahuje výšky přibližně 47 metrů a její zvony opakovaně poznamenaly požáry i válečné rekvizice. Největší ztrátu přinesl požár Zábřehu v roce 1793, při němž věž vyhořela a původní zvony se roztavily. Současný soubor byl doplněn v roce 2000. Tehdy byl vysvěcen největší zvon svatého Bartoloměje, vážící 1 070 kilogramů.
Od roku 1996 funguje ve věži farní muzeum, které vzniklo z iniciativy mladých zábřežských zvoníků. Expozice představuje dějiny kostela a zvonů, liturgické předměty i lapidárium. K nejzajímavějším exponátům patří renesanční reliéf z portálu tvrze v Nemili, barokní kleště na pečení hostií z roku 1729 a více než 1 340 mincí nalezených při opravě pod lavicemi. Součástí prohlídky může být také zvonové patro.
Kostel i muzeum jsou podle místních turistických informací přístupné hlavně při Dnech evropského dědictví nebo po předchozí domluvě. Prohlídku věže a muzea je vhodné objednat předem, protože režim návštěv se může měnit. Objekt není bezbariérový. Při cestě je nejlepší vyhledat přímo kostel svatého Bartoloměje; muzeum a fara bývají uváděny na adrese Farní 10, zatímco samotný kostel souvisí s Masarykovým náměstím.