Kostel jako dominanta historické vsi
Zadní Chodov patří k místům, kde se vyplatí nespěchat. Původně chodská ves, poprvé písemně doložená v roce 1365, si uchovala pozoruhodnou podobu historického jádra. Jeho střed tvoří rozměrná náves s navazující zástavbou a na jejím západním okraji se nad okolím zvedá areál kostela Nejsvětější Trojice.
Právě poloha na mírném návrší dává kostelu výraznou úlohu v obrazu obce. Stavba není zajímavá pouze jako samostatná sakrální památka, ale také jako přirozené zakončení a hlavní dominanta historického urbanistického celku. Přes poválečné proměny patří zdejší náves podle obecních materiálů k nejlépe dochovaným celkům svého druhu na Tachovsku.
Od kaple k dnešnímu kostelu
Podoba dnešního kostela souvisí pravděpodobně s přestavbou a rozšířením starší kaple z roku 1724. Současná stavba měla vznikat v letech 1781 až 1783, tento výklad je však vhodné chápat jako pravděpodobné stavební vysvětlení. Památkový popis ji charakterizuje jako podélně orientované jednolodí s užším polygonálním presbytářem a jižní sakristií.
Západní průčelí doplňuje obdélná předsíň a dvojice věží. Jejich protáhlé cibulové báně s lucernami dodávají kostelu výrazný vzhled, který je dobře čitelný už při příchodu k návsi. Nad presbytářem se nachází ještě sanktusník s nízkou cibulovou stříškou. Sedlové a valbové střechy jsou kryté bobrovkami, tedy tradičními pálenými taškami.
Hřbitov, branky a socha Immaculaty
Hodnotu areálu podtrhuje jeho okolí. Kostel obklopuje hřbitov vymezený ohradní zdí, která společně se stavbou vytváří ucelený historický prostor. Na severovýchodní straně vede ke vstupu kamenné schodiště zakončené brankou. Právě zde návštěvníka upoutá socha Immaculaty. Další branka se nachází na jižní straně areálu.
Tyto prvky mohou při běžném pohledu zůstat stranou pozornosti, přesto jsou pro charakter místa důležité. Ukazují, že památková hodnota neleží jen v hlavní budově, ale také v cestách, hranicích, drobné plastice a vztahu kostela k návsi. Zadní Chodov tak nabízí typický příklad toho, jak může historickou atmosféru vesnice utvářet celý soubor staveb a veřejných prostranství.
Barokní a rokokové umění uvnitř
Interiér kostela překvapí výtvarnou výzdobou. Stěny člení iluzivní malba napodobující pilastry a kladí, mezi nimiž se objevují figurální biblické výjevy připisované malíři Kramolínovi. Patří k nim například Abraham a andělé, Křest Kristův nebo Vyslání apoštolů.
K vybavení patří hlavní barokní oltář, rokokový boční oltář, barokní empory a varhany. Nástropní malba Uctívání kříže je novodobou kopií někdejší Kramolínovy kresby z roku 1783. Kromě reprezentativní výzdoby se dochovaly také drobnější předměty, které připomínají lidovou zbožnost a řemeslo: kropenky datované rokem 1737, krucifix z konce 18. století a další kříž z 19. století.
Vesnická památková zóna
Zadní Chodov byl vesnickou památkovou zónou prohlášen v roce 1995. Ochrana se proto netýká pouze kostela, ale také historického prostředí návsi a navazující zástavby s dochovanými soubory lidové architektury. Kostel je v tomto celku významným dokladem někdejšího života obce a jeho duchovní, společenské i výtvarné vrstvy.
Návštěvu lze pojmout jako krátkou procházku historickým jádrem. Zvenčí stojí za pozornost především vztah kostela k návsi, hřbitovní areál, ohradní zeď, schodiště a obě branky. Pravidelné návštěvní hodiny ani spolehlivě potvrzený režim zpřístupnění interiéru nejsou k dispozici, proto je před plánovanou návštěvou vhodné ověřit aktuální možnosti u obce nebo místní farnosti. I bez vstupu dovnitř však Zadní Chodov nabízí cenný pohled na celek, v němž sakrální stavba přirozeně doplňuje starou vesnickou strukturu.