Jednou z největších záhad zámku Zbiroh je jeho hradní studna. Její uváděná hloubka dosahuje 163 metrů a provozovatel ji označuje za nejhlubší hradní studnu v Evropě. Podzemí však dodnes nevydalo všechny své příběhy. V hloubce kolem 105 metrů byla podle reportáže Českého rozhlasu objevena boční štola a její uzavřená část. Radar za ní zachytil kovové předměty, jejichž původ se nepodařilo spolehlivě objasnit.
Právě tady se u Zbiroha odděluje doložitelná historie od pověstí. Vypráví se o nacistickém pokladu, zlatě, Jantarové komoře nebo ukrytých minách. Pro tyto domněnky ale nejsou v dostupných podkladech přesvědčivé důkazy. Při čištění studny se každopádně našly bedny s dokumenty, razítky a dalšími předměty spojovanými s působením SS na zámku. Přesný počet beden se v různých zprávách liší, a proto je lepší zůstat u obecného označení.
Od středověkého hradu k sídlu Rudolfa II.
Zbiroh stojí na výrazném buližníkovém návrší. První písemné zmínky se podle města vztahují k roku 1230 a původní hrad vznikl patrně už na počátku 13. století. Za jeho zakladatele bývá označován Břetislav ze Zbirohu z rodu Sulislavců. Přesný stavební vývoj se dnes rekonstruuje obtížně, protože areál prošel mnoha přestavbami.
Hrad postupně drželi významní panovníci i šlechtické rody. Patřili mezi ně Přemysl Otakar II., Lucemburkové, Rožmberkové, Kolowratové, Šternberkové a Lobkowiczové. Od roku 1609 přešel pod královskou komoru. Výraznou stopu zanechal také Rudolf II., který nechal středověké sídlo upravovat v renesančním duchu a Zbiroh si oblíbil. S jeho érou se spojují lovecká obora, vinice i alchymistické pokusy. Ty je však přesnější vnímat jako tradovanou souvislost než jako jednoznačně doložené dění.
Zajímavou kapitolou je období po bitvě na Bílé hoře. Zbiroh tehdy sloužil jako vězení pro šest českých pánů, kteří unikli popravě na Staroměstském náměstí v roce 1621. Se zdejšími vězni bývá spojována také železná obličejová maska. Její skutečný příběh ani totožnost člověka, který ji měl nosit, však nejsou spolehlivě určeny.
Průmyslový sen a desetiletí vojenského utajení
V roce 1868 koupil panství pruský podnikatel Bethel Henry Strousberg, známý jako král železnic. Na Zbirožsku plánoval vybudovat rozsáhlý průmyslový komplex a nechal hrad rychle proměnit v reprezentativní novorenesanční sídlo podle návrhu berlínského architekta Augusta Ortha. Jeho velkolepé plány ale zhatila finanční krize. Panství se dostalo do dražby a následně přešlo na Colloredo-Mansfeldy.
Za německé okupace byl objekt zabaven a využívaly jej německé vojenské a bezpečnostní složky. Ještě výraznější vojenská etapa přišla po druhé světové válce, kdy Zbiroh převzal stát a na přibližně půl století jej uzavřela socialistická armáda.
V září 1961 zde vznikl 7. radiotechnický prapor, o rok později rozšířený na pluk. V roce 1985 se jeho nástupnická struktura stala součástí 7. radiotechnické brigády zvláštního určení se štábem ve Zbirohu. Útvary se věnovaly rádiovému a radiotechnickému průzkumu, tedy sledování elektromagnetických projevů a komunikace protivníka. Se zdejším prostředím se spojuje také systém TAMARA, pasivní zařízení schopné sledovat více cílů současně.
Často se tvrdí, že vojenská technika využívala přirozené zesilování rádiových vln v buližníkové či jaspisové skále. Tato představa ale není doložena archivní dokumentací ani obecnou teorií šíření rádiových vln. Skutečnost, že Zbiroh byl sídlem specializovaných vojenských útvarů, je sama o sobě dostatečně pozoruhodná.
Mucha, Zbiroh a zrod Slovanské epopeje
Po desetiletích nepřístupnosti se zámek postupně otevřel veřejnosti. Dnes připomíná také jednoho ze svých nejslavnějších obyvatel. Alfons Mucha si zde pronajal rozsáhlé prostory vhodné pro práci na monumentálních obrazech. Na Zbirohu s rodinou pobýval po významnou část období, kdy vznikala Slovanská epopej.
Cyklus dvaceti velkoformátových pláten tvořil v letech 1910 až 1928. Mucha jej chápal jako projekt duchovní a národní obnovy Slovanů. Návštěvníci dnes na zámku neuvidí samotná plátna, mohou si však prohlédnout autentickou fotografickou výstavu věnovanou Muchově rodině, místním obyvatelům a prostředí, v němž umělec pracoval. Jeho děti Jaroslava a Jiří zde strávily část dětství a podle dochovaných materiálů mu také stály modelem.
Co nabídne návštěva dnes
Prohlídkové okruhy připomínají gotickou kapli Nanebevzetí Panny Marie, strážní věž s výhledem, kobku i hlubokou studnu. Kaple patří k nejstarším částem areálu a dodnes slouží bohoslužbám i obřadům. Zámek doplňuje anglický park s naučnou stezkou a řada volnočasových aktivit, od minigolfu a croquetu po lanové centrum. V areálu funguje také hotel, restaurace a wellness.
Zbiroh tak není pouze romantickým hradem ani místem tajemných historek. Jeho kouzlo spočívá v neobvyklém vrstvení dějin: středověké opevnění, královské sídlo, průmyslový experiment, válečné využití, vojenské utajení a nakonec návrat k veřejnosti. Před návštěvou je vhodné ověřit aktuální časy prohlídek a případně si místo rezervovat, protože část prostor může být využívána pro soukromé akce.