Jen málokterý výlet na Vysočině nabídne na jednom místě tolik různých vrstev historie. Zámek ve Žďáře nad Sázavou vznikl přestavbou někdejšího cisterciáckého kláštera a dodnes tvoří rozsáhlý areál plný cenných staveb, příběhů a kulturního života. Není to klasický zámek s jedinou návštěvní trasou, ale spíše živé území, které stojí za objevování.
Klášter byl ve Žďáře založen roku 1252 a jeho osudy jsou úzce spojené s vývojem města. Nejvýraznější proměnou prošel za opata Václava Vejmluvy v první polovině 18. století. Tehdy se do podoby areálu významně propsal Jan Blažej Santini-Aichel, jehož osobitá architektura dodnes určuje charakter řady míst v okolí.
Barokní areál s podpisem Jana Blažeje Santiniho
K nejcennějším částem zámku patří barokní prelatura, která vznikla podle Santiniho návrhu v letech 1722 až 1727. Šlo o osobní sídlo opata i prostor pro jednání s významnými hosty. V oválném sále se dochovala rozsáhlá nástropní malba, která připomíná dobu, kdy byl zdejší klášter významným duchovním a kulturním centrem.
Za pozornost stojí také barokní konírna. Původně souvisela se šlechtickou akademií založenou roku 1727, dnes v ní sídlí Galerie Kinských a konají se zde kulturní i společenské akce. K areálu patří rovněž hospodářský dvůr Lyra, jehož půdorys připomíná stejnojmenný hudební nástroj. Stavba byla dokončena před rokem 1722 a její autorství je připisováno Santinimu.
V nedalekém Dolním hřbitově se architektův rukopis projevuje ještě neobvykleji. Původně měl půdorys rovnostranného trojúhelníka se třemi kaplemi, které symbolizovaly Nejsvětější Trojici. Po pozdějším rozšíření o čtvrtou kapli začal jeho tvar připomínat lebku. I tato drobná památka tak ukazuje, jak Santini dokázal spojovat symboliku, prostor a architekturu.
Muzeum, které vypráví příběh místa
Nejvhodnějším začátkem návštěvy je Muzeum nové generace. Interaktivní multimediální expozice, otevřená v roce 2015, představuje dějiny kláštera, zámku, Zelené hory i okolní krajiny. Návštěvník zde získá souvislosti, které při samostatném procházení jednotlivých staveb nemusí být na první pohled zřejmé.
Současný areál spojuje památkovou péči s kulturním a vzdělávacím využitím. Kromě muzea nabízí komentované prohlídky, výstavy, programy pro veřejnost, zámeckou kavárnu a obchod. Pro rodiny s dětmi je určena například mobilní hra Santiniho hvězda v aplikaci Skryté příběhy. Její trasa vede zámkem a blízkým okolím a tematicky odkazuje také k poutnímu kostelu na Zelené hoře.
Výlet lze prodloužit až na Zelenou horu
Nejznámější památkou v okolí je poutní kostel svatého Jana Nepomuckého na Zelené hoře. Vznikal v letech 1719 až 1727 podle návrhu Jana Blažeje Santiniho a proslul hvězdicovým půdorysem i neobvyklým spojením barokních a gotizujících prvků. Od roku 1994 je zapsán na seznamu světového dědictví UNESCO.
Kostel je se žďárským zámkem historicky i urbanisticky propojený, nejde však o jednu památku ani o objekt ve správě zámku. Jeho návštěvu je proto vhodné plánovat samostatně. Společně se zámkem, Dolním hřbitovem a dalšími žďárskými pamětihodnostmi ale vytváří mimořádně zajímavý výletní okruh.
Živý zámek v soukromé péči
Areál je dnes majetkem rodiny Kinských, která se ke správě zestátněného majetku vrátila v roce 1992. Postupně jej rozvíjí jako kulturní, vzdělávací a návštěvnické centrum. Zámek tak není pouze připomínkou minulosti, ale místem, kde se konají výstavy, akce a další programy.
Areál je podle aktuálních informací oficiálního webu celoročně volně přístupný, jednotlivé objekty však mají vlastní návštěvní režim. V hlavní sezoně bývají recepce, muzeum, kavárna a obchod otevřené denně, mimo sezonu se provoz zpravidla omezuje na část týdne. V červenci a srpnu se konají také pravidelné prohlídky nazvané Tam a zpátky klášterem a zámkem. Před cestou je vhodné ověřit aktuální časy a program.
Zámek Žďár nad Sázavou najdete na adrese Zámek 8/8. Díky kombinaci historie, Santiniho architektury, interaktivního muzea a blízkosti Zelené hory patří k místům, kde lze bez potíží strávit několik hodin i celý den.