V létě 1945 odvedli z teplického vězení čtyři vězně směrem ke Kraví hoře. Kolem půl deváté večer byli zastřeleni. Mezi oběťmi byl zdoňovský farář Cölestin Baier a jeho hospodyně Theresia Prochasková. Další dvě oběti bývají spojovány s rodinou Rückerových, jejich přesná identifikace se však v různých pramenech liší.
Dodnes není jisté, kdo konkrétně popravu nařídil, ani kde byla těla pohřbena. Právě tato neuzavřenost činí ze Zdoňova místo, které stojí za návštěvu nejen kvůli architektuře a krajině, ale také kvůli připomínání složité minulosti českého pohraničí.
Kostel, fara a pamětní deska
Centrem Zdoňova je areál kostela Nejsvětější Trojice, kulturní památky s kořeny ve středověku. První zmínka o zdejším farním kostele pochází z roku 1384, dnešní podoba však výrazně vychází z renesanční přestavby na konci 16. století. Kostel obklopuje hřbitov, márnice, hrobka a kamenná ohradní zeď. Uvnitř se dochovala barokní výzdoba, renesanční kazatelna s erby Bohdaneckých i obraz Nejsvětější Trojice z roku 1879.
Hned vedle stojí barokní fara z roku 1728. Právě v ní Baier prožil více než čtyři desetiletí svého života. Objekt po dlouhém chátrání od roku 2009 obnovují soukromí majitelé a dnes slouží také jako ubytování. Není tedy veřejnou expozicí, přesto pomáhá návštěvníkovi představit si prostředí, v němž farář působil.
Baier se narodil v roce 1877 v tehdejší obci Kaile, dnes části Hajnici. Knězem se stal roku 1901 a ve Zdoňově se postupně stal člověkem, který znal místní rodiny i několik generací jejich dětí. Podle poválečných svědectví se po skončení války zastával německých obyvatel ohrožených zatčením nebo odsunem. Právě tato role mohla přispět k jeho konfliktu s novými poválečnými mocenskými strukturami.
Razie a cesta k popravě
Dne 10. července 1945 vtrhly na faru a do přilehlých prostor československé policejní a finanční složky. Úřední svědectví hovoří o nalezených loveckých puškách a dalších zbraních. Němečtí svědkové však některé části této verze zpochybňovali a zároveň popisovali rozsáhlé vyplenění fary i kostela. Není proto možné všechny okolnosti razie pokládat za jednoznačně prokázané.
Baier a jeho hospodyně byli zatčeni a přes internační tábor v Dolním Adršpachu převezeni do vězení v Teplicích nad Metují. Ve stejném období se v regionu rozhodovalo o osudech německých obyvatel, kteří byli internováni, nuceně vysídlováni nebo čelili násilí. Zdoňov se tak stal součástí širšího příběhu poválečného pohraničí.
Podle pozdějšího svědectví faráře Josefa Nosse byli čtyři vězni 20. července odvedeni kolem kostela Panny Marie Pomocné směrem ke Kraví hoře a tam zastřeleni. Tradovaná vzpomínka zachycuje Baiera jako člověka, který před odchodem uklidňoval plačící ženy. Jde však o pozdější svědectví, nikoli o přímý dobový záznam.
V souvislosti s případem se zmiňuje předseda zdoňovské místní správní komise Václav Hamza i kapitán Václav Svoboda, který velel vojenským jednotkám v Teplicích nad Metují. Jejich role se objevuje v pozdějších historických rekonstrukcích a svědectvích, konkrétní odpovědnost za popravu ale není dodnes spolehlivě doložena.
Hrob, který se nepodařilo najít
Po roce 1990 se objevily pokusy místo pohřbení obětí lokalizovat, žádný z nich však nevedl k jistému výsledku. Novější připomínkové materiály proto hovoří o neoznačeném hrobě nad Teplicemi nad Metují. Nejde o veřejně vymezené pietní místo a návštěvník by se jej neměl pokoušet hledat na vlastní pěst.
Na kostele dnes připomíná Baierův osud pamětní deska instalovaná v roce 2016. Její požehnání při bohoslužbě se stalo jedním z kroků, jimiž se příběh místního faráře vrátil do veřejné paměti. Obnova památek pokračuje i v současnosti. V roce 2026 město opravilo kamenné schodiště ke kostelu a nechalo znovu vyrobit odcizené kamenné prvky. Připravuje se také obnova torza pomníku mužům padlým v první světové válce.
Výlet za památkami i krajinou
Zdoňov leží v těsné blízkosti hranice a jeho okolí připomíná dlouhé dějiny německého osídlení, poválečné odsuny i zánik některých místních komunit. U kostela lze vidět také dvě sochy svatého Jana Nepomuckého, kamenný pranýř u mostku a typické roubené i zděné usedlosti Broumovska. O záchranu kostela se od roku 2020 stará spolek Trinitas, který pořádá benefiční koncerty a další akce.
Výlet je možné prodloužit ke zřícenině poutního kostela Panny Marie na vrchu Kopeček, ukryté v lese mezi Zdoňovem a Adršpachem. Trasa nemusí být v terénu zřetelně značená, proto se hodí aktuální mapa. Interiér kostela Nejsvětější Trojice je vhodné navštívit po předchozí domluvě, stejně jako respektovat soukromý charakter fary a pietní atmosféru hřbitova.
Zdoňov tak není jen zastávkou u starého kostela. Je místem, kde se na malém prostoru potkávají staleté dějiny, krásná krajina a otázky, na které stále chybí definitivní odpověď.