Jen málokterá česká vesnice působí jako tak kompaktní historický celek. V Žumberku, místní části obce Žár nedaleko Nových Hradů, stojí uprostřed původního intravilánu tvrz obehnaná hradbami a bastiony. Spolu s kostelem Stětí svatého Jana Křtitele vytváří pozoruhodné místo, kde se během jediné návštěvy potkají pozdní gotika, renesance, šlechtické dějiny i tradiční život na Novohradsku.
Od gotické tvrze k renesančnímu sídlu
Žumberk je v písemných pramenech doložen už roku 1279, samotná ves však patrně vznikla přibližně v polovině 13. století. V držení panství se postupně vystřídali vyšebrodští opaté, Rožmberkové a několik rodů nižší šlechty. Dochovaná kamenná tvrz vznikla nejspíše na konci 15. století, přičemž starší předchůdce nelze zcela vyloučit.
Na přelomu 16. a 17. století prošlo sídlo přestavbou, která mu vtiskla renesanční podobu. Výraznou postavou této etapy byl Jindřich Pouzar z Michnic. Na Žumberku pobýval v letech 1549 až 1600 a tvrz využíval jako své hlavní a reprezentativní sídlo.
Roku 1602 získal žumberské panství Petr Vok z Rožmberka. Později přešlo na jeho sekretáře Theobalda Höcka, který byl roku 1605 povýšen na rytíře ze Zweibrückenu. Právě Höckův osud dnes připomíná jedna z expozic. Jeho příběh ukazuje, jak se mohl schopný úředník v prostředí rožmberské politiky dostat mezi majetné muže – a jak nejisté takové postavení zároveň bylo.
Opevněná ves, ne pouze izolovaná tvrz
Pravděpodobně v letech 1612 až 1615 nechal Theobald Höck tvrz a historické jádro Žumberka obehnat hradební zdí. Opevnění mělo původně šest bastionů, do současnosti se dochovalo pět. Díky tomu návštěvník neprochází jen kolem jediné panské budovy, ale vnímá celý promyšlený areál, který byl zároveň sídlem, obranným prostorem a součástí vesnického života.
Po roce 1618 už šlechta na Žumberku nesídlila. Tvrz i bašty postupně měnily využití a chátraly. Po porážce stavovského povstání připadl majetek Buquoyům. Záchrana přišla až ve 20. století: rozsáhlá rekonstrukce probíhala v letech 1969 až 1974 a po jejím dokončení se památka otevřela veřejnosti. V 90. letech se oprav dočkaly také dochované bašty a obnovena byla vodní nádrž v údolí pod tvrzí.
Součástí historického obrazu Žumberka je také gotický kostel Stětí svatého Jana Křtitele z přelomu 13. a 14. století. Ukrývá cenné fresky z období od 14. do 18. století a síťovou klenbu v lodi z počátku 16. století. Přístupnost kostela se může řídit vlastním režimem, proto není vhodné automaticky počítat s jeho prohlídkou v rámci běžné návštěvy tvrze.
Muzeum skla, nábytku i zapomenutých řemesel
Žumberská tvrz je dnes pobočkou Jihočeského muzea v Českých Budějovicích. V hlavní budově se návštěvník seznámí s dějinami tvrze a okolí, s novohradským a šumavským sklářstvím i s osobnostmi spojenými s Novohradskem. Současná stálá expozice vznikla v rekonstruovaných prostorách a otevřena byla v roce 2022. Vedle historických předmětů využívá také edukační a interaktivní prvky.
V prvním patře čeká národopisná expozice lidového malovaného nábytku z 18. a 19. století. Zastoupen je nábytek ze Šumavy a Pošumaví, Doudlebska i z jihočesko-rakouského pohraničí. Jiný pohled na každodenní život nabízí expozice Řemesla pod Novohradskými horami. Přibližuje kamenictví, tesařství, kolářství, bednářství, truhlářství, provaznictví, ševcovství a koželužství.
Nejde přitom jen o vitríny a popisky. Návštěvníci si mohou například sestavit vědro, navlékat skleněné korálky zvané páteříky, uplést provázek nebo si vyzkoušet práci ševce a koželuha. Právě tato část bývá dobrou volbou pro rodiny s dětmi. Texty jsou k dispozici také v němčině.
Bašty vyprávějí vlastní příběhy
Prohlídka areálu je rozdělena do tří tras. Bašta C hostí expozici Úředník rožmberský, která se věnuje vzestupu a pádu Theobalda Höcka. V baštách A a B je lapidárium s náhrobními kameny, kamennými fragmenty, archeologickými nálezy a zvony. Kolem hradeb navíc stojí dřevěné sochy vytvořené během mezinárodních dřevosochařských sympozií v letech 2008 a 2012.
Žumberk tak stojí za návštěvu i tehdy, když člověk nehledá pouze klasickou prohlídku zámku. Areál se dá projít jako historická krajina v malém: od panské rezidence přes obranné stavby až po připomínky řemesel, která po staletí utvářela život pod Novohradskými horami.
Tip na výlet k Novým Hradům
Tvrz leží přibližně devět kilometrů západně od Nových Hradů a asi třicet kilometrů jihovýchodně od Českých Budějovic. Návštěvu lze proto spojit s výletem do Tereziina údolí, k tvrzi Cuknštejn nebo přímo do Nových Hradů. Na prohlídku celého areálu je dobré vyhradit více času; jednotlivé trasy mají rozdílné zaměření a památka není podle Národního památkového ústavu vhodná pro vozíčkáře.
Otevírací doba i vstupné se mění podle sezony. V hlavní sezoně bývá tvrz přístupná od úterý do neděle a ve svátky, na jaře a na podzim v omezenějším režimu. Aktuální informace je proto vhodné ověřit před cestou. Žumberk navíc nežije jen běžnými prohlídkami – dokládá to například Žumberská slavnost řemesel, která se v areálu uskutečnila 15. srpna 2026 a nabídla ukázky tradičních prací, folklor, komentované prohlídky i program pro děti.