O místě
Rozsáhlý areál bývalého kláštera theatinů, později koleje redemptoristů, tvoří výraznou dominantu prostoru mezi Hradčanským náměstím, Nerudovou, Thunovskou a Zámeckými schody. Komplex zahrnuje budovu koleje, klášterní zahradu, pozůstatky kaple Panny Marie Einsiedelnské, dům čp. 215 a kostel Panny Marie Ustavičné pomoci a sv. Kajetána.
Klášter vznikl přestavbou renesančního paláce z přelomu 16. a 17. století. Theatini získali objekt roku 1672 a pro jejich potřeby jej upravil Giovanni Domenico Orsi. V severním křídle tehdy vznikl rozlehlý valeně zaklenutý refektář. Přilehlý kostel byl vystavěn v letech 1691–1717 podle projektu připisovaného Jeanu Baptistu Matheyovi. Areál tak spojuje starší renesanční základ s barokními a pozdějšími klasicistními úpravami.
Po zrušení řádu v roce 1783 byl klášter přeměněn na obytný dům. V době, kdy patřil mecenáši J. D. Arbeiterovi, sloužil barokní refektář také divadelním představením vedeným J. K. Tylem; od roku 1837 se zde scházela česká vlastenecká společnost. Po roce 1869 byl objekt upravován pro redemptoristy, mimo jiné došlo k jeho zvýšení o třetí podlaží.
Klášter vznikl přestavbou renesančního paláce z přelomu 16. a 17. století. Theatini získali objekt roku 1672 a pro jejich potřeby jej upravil Giovanni Domenico Orsi. V severním křídle tehdy vznikl rozlehlý valeně zaklenutý refektář. Přilehlý kostel byl vystavěn v letech 1691–1717 podle projektu připisovaného Jeanu Baptistu Matheyovi. Areál tak spojuje starší renesanční základ s barokními a pozdějšími klasicistními úpravami.
Po zrušení řádu v roce 1783 byl klášter přeměněn na obytný dům. V době, kdy patřil mecenáši J. D. Arbeiterovi, sloužil barokní refektář také divadelním představením vedeným J. K. Tylem; od roku 1837 se zde scházela česká vlastenecká společnost. Po roce 1869 byl objekt upravován pro redemptoristy, mimo jiné došlo k jeho zvýšení o třetí podlaží.
Mapa
Navigovat
© OpenStreetMap contributors