Národní divadlo

Národní divadlo patří k nejvýznamnějším pražským stavbám 19. století a k vrcholným dílům architekta Josefa Zítka. Monumentální neorenesanční budova na nároží Národní třídy a Masarykova nábřeží vznikala v letech 1867–1881. Základní kámen byl slavnostně položen 16. května 1868 a první představení se uskutečnilo 11. června 1881 ještě v nedokončeném divadle. Krátce nato však budovu vážně poškodil požár. Obnovy se ujal Zítkův kolega Josef Schulz a Národní divadlo bylo znovu otevřeno 18. listopadu 1883.

Stavba se skládá ze tří částí rozdílného stáří a nad hledištěm a jevištěm ji korunuje výrazná čtyřboká kopule. Vnější fasády z pečlivě opracovaného pískovce doplňuje bohatá sochařská výzdoba, včetně Apollona, devíti Múz a okřídlených personifikací Vítězství. Mimořádnou hodnotu má také interiér, na jehož výzdobě se podíleli přední umělci takzvané generace Národního divadla. Foyer zdobí mimo jiné díla Františka Ženíška a cyklus lunet podle návrhů Mikoláše Alše, hlediště uzavírá slavnostní opona Vojtěcha Hynaise. Celek je výraznou dominantou Prahy a významným uměleckým dílem své doby.