O místě
Pálffyovský palác na Malé Straně vznikl postupným spojováním a přestavbou dvou původně středověkých měšťanských domů. Ty byly nejprve rozšířeny v renesanci a upraveny v raném baroku. V letech 1712–1720 je nechal Jan Josef z Valdštejna spojit v reprezentativní šlechtické sídlo podle návrhu Františka Maximiliána Kaňky; hlavní přestavba probíhala v letech 1714–1716. Na výzdobě se podíleli freskař Václav Vavřinec Reiner a kameník Domenico Antonio Rappa. Palác později patřil Fürstenbergům a od roku 1883 Pálffyům. Klasicistní úpravy proběhly v letech 1808–1823.
Čtyři obytná a reprezentační křídla obklopují lichoběžníkový dvůr. K nejvýraznějším prvkům patří bosovaný vstupní portál, průjezd s barokní štukovou výzdobou, čtyřramenné schodiště a slavnostní zrcadlový sál s rokokovými štuky. K paláci náležejí také Velká a Malá Pálffyovská zahrada. Jejich italské terasy vznikly na místě vinic doložených už od poloviny 15. století a dnešní podoba se utvářela kolem roku 1751. Velká zahrada má reprezentativní charakter, centrální schodiště a kruhový bazének s litinovým Tritonem, zatímco menší zahrada je střídmější a osázená ovocnými stromy. Areál patří k významným dokladům vývoje pražské palácové a zahradní architektury.
Čtyři obytná a reprezentační křídla obklopují lichoběžníkový dvůr. K nejvýraznějším prvkům patří bosovaný vstupní portál, průjezd s barokní štukovou výzdobou, čtyřramenné schodiště a slavnostní zrcadlový sál s rokokovými štuky. K paláci náležejí také Velká a Malá Pálffyovská zahrada. Jejich italské terasy vznikly na místě vinic doložených už od poloviny 15. století a dnešní podoba se utvářela kolem roku 1751. Velká zahrada má reprezentativní charakter, centrální schodiště a kruhový bazének s litinovým Tritonem, zatímco menší zahrada je střídmější a osázená ovocnými stromy. Areál patří k významným dokladům vývoje pražské palácové a zahradní architektury.
Mapa
Navigovat
© OpenStreetMap contributors