Svatováclavský seminář (Stará technika)

Svatováclavský seminář v Husově ulici je rozsáhlý historický areál, jehož dnešní podoba vznikala v několika stavebních etapách. V jeho konstrukcích se dochovaly románské i gotické části, na něž navázala renesanční přestavba. Nejvýrazněji se do vzhledu komplexu zapsalo barokní období na přelomu 17. a 18. století. Vrcholně barokní úpravy kolem roku 1725 jsou připisovány Kiliánu Ignáci Dientzenhoferovi. Roku 1803 byl areál předán technice a v roce 1833 prošel další, tentokrát klasicistní přestavbou. Budovy obklopují dvě nádvoří a tři předdvoří. Severní část tvoří především barokní křídla při Zlaté ulici s nárožní budovou a hlavním průčelím do Husovy ulice. Jižně na ně navazuje další barokní, trojkřídlá část kolem východního nádvoří, dnes překrytého prosklenou konstrukcí. Západní nádvoří uzavírají klasicistní křídla, k nimž byla ve 20. století na jihozápadě připojena další budova. Jižní část areálu se po pozdějších zásazích změnila; na místě zbořených křídel dnes stojí přízemní vestibul a foyer.