O místě
Jednu ze skupin sedmi mohyl začal zkoumat již roku 1894 prof. J. L. Píč. K nejcennějším nálezům patří výbava hrobu z pozdní doby halštatské až doby laténské: bronzové šperky, železný nůž a spona, skleněný korál i keramické nádoby. Jiná mohyla obsahovala pohřby ze starší a střední doby bronzové s bronzovým hrotem oštěpu, jehlicemi, náramky a keramikou. Výzkum další velké mohyly v roce 1930 odhalil dva pohřby, mimo jiné časně laténský hrob bojovníka se železnými kopími, sekáčem a nožem. Nálezy jsou uloženy v Národním muzeu v Praze a v Prácheňském muzeu v Písku. Lokalita je cenným dokladem pravěké hmotné kultury a patří k významným mohylovým areálům v regionu.