Rýžovnické sejpy

Rýžovnické sejpy u Všeteče tvoří souvislé pásmo na levém břehu potoka Karlovka a po obou stranách několika jeho levostranných přítoků. Jde o navršeniny materiálu, který zůstal po středověkém rýžování zlata; nejvyšší z nich dosahují až 1,5 metru. Pásmo leží severovýchodně od vrchu Kometa, kde se nacházela primární ložiska zlata v křemenných žilách. Ty byly podle archeologických nálezů dobývány podzemním způsobem už od 13. století, a sejpy proto patrně pocházejí z vrcholného středověku. Původně se rýžovnické práce odehrávaly po obou březích Karlovky, pravobřežní část však byla zřejmě zničena pozdější zemědělskou činností. Zachované navršeniny jsou nejhustší v severní a střední části areálu, na jihu vytvářejí několik samostatných polí. Význam lokality dokládá také nález oboustranně navrtaného mlýnského kamene z roku 1971. Sejpy patří k významným památkám středověkého získávání zlata v jižních Čechách.