O místě
Miroslavský zámek vznikl postupným přetvářením starší vodní tvrze, jejíž mohutná obytná věž je v písemných pramenech doložena roku 1386. Tvrz však na místě stála pravděpodobně už dříve, protože vladykové z Miroslavi drželi zdejší ves již od 13. století. Z původního opevněného sídla se dochovaly části obvodových zdí, věž se vstupní brankou a další stavební prvky.
Výraznou proměnou prošel areál na konci 20. let 16. století za Zikmunda Valeckého z Mírova. Kolem nádvoří tehdy vznikla palácová křídla v goticko-renesančním pojetí. Jihovýchodní křídlo zdobí reprezentativní vstupní portál, sál se sklípkovou klenbou a nárožní arkýř; malbami byla vyzdobena také obytná věž. V 80. letech 16. století nechal Hynek Hodický z Hodic budovy zvýšit o patro a opatřit sgrafitovou výzdobou.
V letech 1665–1784 patřil zámek premonstrátskému klášteru v Louce u Znojma, který jej využíval mimo jiné jako správní a hospodářské zázemí. K posledním významnějším úpravám došlo v 19. století za šlechticů z Hopfenu. Probíhající rekonstrukce odhaluje další detaily a výzdobu, díky nimž lze sledovat proměny sídla v jednotlivých stavebních etapách.
Výraznou proměnou prošel areál na konci 20. let 16. století za Zikmunda Valeckého z Mírova. Kolem nádvoří tehdy vznikla palácová křídla v goticko-renesančním pojetí. Jihovýchodní křídlo zdobí reprezentativní vstupní portál, sál se sklípkovou klenbou a nárožní arkýř; malbami byla vyzdobena také obytná věž. V 80. letech 16. století nechal Hynek Hodický z Hodic budovy zvýšit o patro a opatřit sgrafitovou výzdobou.
V letech 1665–1784 patřil zámek premonstrátskému klášteru v Louce u Znojma, který jej využíval mimo jiné jako správní a hospodářské zázemí. K posledním významnějším úpravám došlo v 19. století za šlechticů z Hopfenu. Probíhající rekonstrukce odhaluje další detaily a výzdobu, díky nimž lze sledovat proměny sídla v jednotlivých stavebních etapách.
Mapa
Otevřít mapu
© OpenStreetMap contributors