O místě
Venkovský dům čp. 36 v Sebranicích je bývalá rychta a podsedek, která patří k nejzachovalejším ukázkám nejzápadnější podoby malohanáckého roubeného domu. Usedlost vznikla na starších základech na počátku 18. století; některé trámy byly dendrochronologicky datovány do let 1717–1718. Její nejvýraznější částí je předsunutý roubený žudr z roku 1738. Dřevěná konstrukce na trámovém základu vystupuje do prostoru bývalé návsi a doplňuje ji pavlač i valbová šindelová střecha. Právě žudr je typologicky příbuzný hanáckým žudrům a dodává domu jeho charakteristický vzhled.
Dům stojí v řadové zástavbě východně od kostela Nanebevzetí Panny Marie. Spolu s navazujícími chlévy a hospodářským křídlem vytváří usedlost s uzavřeným trojbokým dvorem. Obytná část má tradiční trojdílné uspořádání se síní, světnicí a komorou. Nejstarší roubené konstrukce se dochovaly nejen v žudru, ale také ve stěnách světnice; další části jsou z cihel a kamene. Objekt představuje cenný doklad lidového stavitelství a proměn venkovského domu na pomezí Hané a okolních oblastí.