O místě
Kostel sv. Jana Křtitele stojí na západním okraji Uhřic, obklopený hřbitovem. Jeho dnešní podoba vznikala postupně a souvisí s někdejší uhřickou tvrzí. Nejprve byla vybudována mohutná západní věž, poté východní presbytář, původně patrně sloužící jako kaple, a teprve mezi nimi vznikla kostelní loď. Věž s velmi silnými zdmi dodnes připomíná obrannou funkci stavby: v prvním patře se dochovaly tři klíčové střílny, nad nimi drobná sdružená okénka. Kostel tak patří k pozoruhodným románsko-gotickým stavbám s dochovanými fortifikačními prvky, později upravovaným také v renesančním a historizujícím duchu.
První písemná zmínka o kostele pochází z roku 1220. Roku 1464 jsou v pramenech uváděny pustá tvrz, kostel a fara. Tvrz byla za husitských válek zpustošena a obnovena roku 1541; po třicetileté válce nechal kníže Maxmilián z Liechtensteina v roce 1653 obnovit již jen kostel. V lodi je zazděn náhrobek Jana Kryštofa Jagera z Poisbrunnu, zemřelého roku 1605. Interiér zaujme valenými klenbami s lunetami a hřebínky, které vytvářejí geometrické obrazce, i zbytky původního žebrového systému v kněžišti.
První písemná zmínka o kostele pochází z roku 1220. Roku 1464 jsou v pramenech uváděny pustá tvrz, kostel a fara. Tvrz byla za husitských válek zpustošena a obnovena roku 1541; po třicetileté válce nechal kníže Maxmilián z Liechtensteina v roce 1653 obnovit již jen kostel. V lodi je zazděn náhrobek Jana Kryštofa Jagera z Poisbrunnu, zemřelého roku 1605. Interiér zaujme valenými klenbami s lunetami a hřebínky, které vytvářejí geometrické obrazce, i zbytky původního žebrového systému v kněžišti.
Mapa
Navigovat
© OpenStreetMap contributors