Na okraji Batelova stojí nenápadný, ale historicky pozoruhodný hřbitovní kostel svaté Barbory. Jeho původ obestírá rozdílné datování, jisté však je, že po vypálení během švédských válek prošel roku 1670 výraznou pozdně renesanční přestavbou.
V Batelově stojí těsně vedle sebe Starý a Nový zámek, dvě stavby s rozdílným vzhledem i historií. Od středověké tvrze přes renesanční, barokní a klasicistní přestavby se jejich příběh dostal až k dnešní snaze najít historickému areálu nové využití.
Na vrchu Čeřínek nedaleko Cejle vystupují ze smíšeného lesa pozoruhodné žulové útvary, které vytvořil mráz a čas. Přírodní památka Přední skála je zároveň jedním ze zastavení okružní naučné stezky, která během asi šesti kilometrů představuje geologii, les, vodu i pozůstatky dávného dolování.
Mezi Horními Dubenkami a Novou Vsí se ukrývá nenápadná zřícenina gotického hradu Janštejn. Z někdejšího sídla zůstala především část válcové věže, zbytky hradeb a terénní stopy, které odborníkům stále pomáhají skládat dohromady jeho podobu i nejasný konec.
V Třešti se betlémy nestěhují jen za vitríny. Více než dvousetletá tradice žije v muzeu, v rukou řezbářů i v domácnostech, které každou zimu otevírají své dveře návštěvníkům. Město na Vysočině tak nabízí jedinečné spojení lidového umění, místní historie a živé rodinné tradice.
Schumpeterův dům v Třešti ukrývá příběhy, které na první pohled spojuje jen jedna adresa. Muzejní pobočka tu představuje slavnou betlemářskou tradici, rod ekonoma Josefa Aloise Schumpetera, zámecké interiéry i průmysl, který z města postupně zmizel.