Městské opevnění

Městské opevnění v Jihlavě dodnes z velké části obepíná historické jádro někdejšího královského horního města. Středověký fortifikační systém vznikal od poloviny 13. století a původně měřil přibližně tři kilometry. Tvořila jej hlavní hradba vysoká asi šest metrů, parkán s druhou zdí a hluboký příkop. Obranyschopnost zvyšovaly věže, bašty a ochozy se střílnami. Opevnění bylo v průběhu staletí upravováno a zdokonaleno také za třicetileté války. Z pěti původních městských bran se dochovala jediná – hranolová brána Matky Boží, která je výraznou součástí dochovaného systému. Celkem se zachovaly zhruba dvě třetiny hradeb, místy včetně válcových a půlválcových věží, parkánových zdí a menších bašt určených k boční obraně. Po zrušení jihlavské pevnosti roku 1755 začaly být některé části opevnění postupně odstraňovány. Na východní straně jeho podobu ovlivňuje prudký svah k údolí Jihlávky, schodiště, opěrné zdi i pozdější zástavba, která místy využívá hradbu jako zadní stěnu domů.