Stačí projít několik ulic historického centra Jihlavy a začnou se před vámi skládat obrysy dávné pevnosti. Naučná stezka Jihlavská pevnost měří přibližně 2,5 kilometru a během asi 45 minut propojí zachované části městského opevnění s místy, kde kdysi stávaly brány, předhradí a další obranné prvky. Nejde tedy o prohlídku jediné památky, ale o čtení celého historického půdorysu města.
Od horního města k mohutné pevnosti
Jihlavské hradby začaly vznikat brzy po založení města v první polovině 13. století. Královské horní město s mincovnou, sklady zboží a strategickou polohou na pomezí Čech a Moravy potřebovalo odpovídající ochranu. Původní opevnění měřilo téměř tři kilometry. Tvořila je vnitřní hradba vysoká zhruba šest metrů, parkán s další zdí a příkop, který mohl být až sedm metrů hluboký. Do Jihlavy se vstupovalo pěti branami s předbraní a padacími mosty.
Opevnění se v průběhu staletí měnilo podle toho, jak se vyvíjely zbraně a způsob vedení války. Ve 14. století přibyly hranolové a polokruhové věže, za husitských válek se obranný systém dále posiloval. Od konce 16. století začaly kamenné hradby doplňovat mohutné zemní valy a později také bastiony.
Výraznou proměnou prošla Jihlava za třicetileté války. Po švédském obsazení města v roce 1645 následovaly rozsáhlé opravy a v letech 1646 až 1647 vznikly nové pětiboké bastiony. Pevnostní funkce však postupně ztratila význam a v roce 1755 byla Jihlavská pevnost formálně zrušena. Příkopy se zasypávaly, valy mizely a kvůli rozvoji dopravy byly v 19. století zbořeny také hlavní části několika bran.
Devět zastavení mezi hradbami a zaniklými branami
Stezka začíná u Brány Matky Boží v ulici Matky Boží. Odtud vede přes Minoritské náměstí kolem kostela Nanebevzetí Panny Marie k parkánům podél Hradební a Čajkovského ulice. Pokračuje kolem kostela svatého Jakuba Většího, přes Masarykovo náměstí a dále ulicemi Komenského a Divadelní. Závěrečná část prochází parkem Jana Masaryka a parkem Gustava Mahlera, odkud se okruh vrací k výchozímu bodu.
Devět tematických zastavení připomíná Bránu Matky Boží, hradební parkán, Brtnickou a Českou neboli brněnskou bránu, opevnění východního parkánu, Křížovou bránu známou také jako Švédská či Císařská, historické podzemí, Špitálskou bránu, Malebnou baštu a zachovaný příkop s parkánem. Některá místa návštěvník uvidí přímo, jiná dnes připomínají už jen průběh ulic, terénní náznaky nebo informační tabule.
Podle městských podkladů se dochovaly přibližně dvě třetiny kamenných hradeb, ovšem v neúplné podobě. Z původního příkopu zůstala jen menší část a vnější val se zachoval pouze ve zbytcích. Poslední zachovaný úsek hradebního příkopu lze najít ve Věžní ulici. Zajímavé pozůstatky jsou také v parku Gustava Mahlera, kde schodiště v historické baště umožňuje nahlédnout zpoza zachované hradby do prostoru parku.
Brána Matky Boží je symbolem města
Z pěti původních městských bran přežila jediná – Brána Matky Boží. Její nejstarší části sahají podle památkářů do druhé poloviny 14. století, přinejmenším do výše druhého patra. Na začátku 16. století ji doplnil barbakán, v letech 1508 až 1509. Roku 1564 byla věž zvýšena o dvě cihlová podlaží a získala renesanční vrchol s arkýři a cimbuřím. Při renovaci v roce 1853 přibyly také hodiny. Celkem dosahuje přibližně 24 metrů.
Brána bývala vyhlídkovou věží a návštěvníci v ní mohli vidět expozici reprodukcí obrazů Gustava Kruma věnovanou dějinám Jihlavy. Od ledna 2026 je však kvůli rekonstrukci uzavřena. Práce se týkají mimo jiné pláště, interiéru, ochozu, cimbuří, elektroinstalace, věžních hodin a koruny brány. Přesný termín znovuotevření nebyl v dostupných podkladech spolehlivě uveden, proto je před cestou vhodné ověřit aktuální stav.
Krátká procházka s možností pokračovat
Venkovní část stezky lze absolvovat jako nenáročnou městskou procházku. Vede po ulicích, parkánech a parcích, takže je třeba počítat s běžným provozem, přechody komunikací a místy s nerovným nebo schodišťovým povrchem. Brožuru ke stezce podle turistických informací poskytuje Turistické informační centrum Jihlava na Masarykově náměstí; její dostupnost je ale lepší předem ověřit.
Procházku lze snadno prodloužit návštěvou Jihlavského podzemí, kostela svatého Jakuba Většího, kostela Nanebevzetí Panny Marie nebo jezuitského kostela svatého Ignáce z Loyoly. Zajímavou historickou tečkou je také obraz přepadení Jihlavy nepřátelskými rytíři z roku 1402 v presbytáři kostela Matky Boží. Městské opevnění na něm patří k nejstarším vyobrazením města a jeho obranného systému v českých zemích.