U kostela svatého Mikuláše v Nížkově stojí nenápadná barokní stavba, jejíž interiér tvoří lebky a kosti odhadem osmi tisíc lidí. Dodnes přitom není jisté, odkud všechny ostatky pocházejí. Místní tradice navíc vypráví o slepém mladíkovi a lebce, která přináší štěstí.
Na vrchu Rosička u Sázavy stojí rozhledna, která původně vznikla jako součást telekomunikačního stožáru. Dnes nabízí celoroční výstup nad krajinu Žďárska, Jihlavska i Havlíčkobrodska a připomíná, že i technická stavba může být působivým výletním cílem.
Na západním okraji Sázavy u Žďáru nad Sázavou stojí kaple, která se nepodobá tradiční venkovské sakrální stavbě. Její dřevěná silueta připomíná loď či Noemovu archu a k nebi se zvedá výrazný kříž. Za jejím vznikem přitom stojí především místní lidé.
Na skalnatém ostrohu nad Losenickým potokem zůstaly po středověkém hradu Ronov především valy, příkopy a torza staveb. Nenápadná zřícenina u Přibyslavi přesto vypráví příběh o ochraně důležité cesty, pánech z Lichtenburka i úpadku po husitských válkách.
Nad Hamry nad Sázavou se zvedá zalesněný vrch, jehož skalní hřeben uchovává zajímavý kus geologické minulosti Žďárských vrchů. Peperek láká také bučinami, stopami někdejší těžby stříbra a Čertovým kamenem, kolem kterého se vypráví místní pověst.
Na západním okraji Šlakhamrů čeká nenápadné místo s pozoruhodným příběhem. Dřevěná budka s figurínou celníka připomíná někdejší zemskou hranici mezi Čechami a Moravou, zatímco v okolním porostu se ukrývá starý hraniční kámen.