Poutní kostel sv. Jana Nepomuckého

Poutní kostel sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře ve Žďáře nad Sázavou je mimořádně působivým dílem architekta Jana Blažeje Santiniho-Aichela. Vznikl v letech 1719–1722 z podnětu žďárského opata Václava Vejmluvy a představuje jednu z nejoriginálnějších podob barokní gotiky. Centrální kostel má půdorys pěticípé hvězdy a obklopuje jej prstenec ambitů, takže celý areál působí jako jednotná, promyšlená kompozice. Stavba vznikla v době, kdy úcta k Janu Nepomuckému sílila ještě před jeho blahořečením. Její architektura proto pracuje s výraznou svatojánskou symbolikou, v níž se opakují motivy čísla pět, hvězdy a jazyka. Santini zde spojil složité, vzájemně se prostupující prostory s dynamicky utvářenou hmotou stavby, která působí lehčeji, než by odpovídalo její zděné konstrukci. Kostel patří k vrcholným a nejpozoruhodnějším realizacím tohoto originálního architekta.