Už samotný půdorys poutního kostela svatého Jana Nepomuckého napovídá, že zde nic nevzniklo náhodou. Stavba na Zelené hoře ve Žďáru nad Sázavou je založena na pěticípé hvězdě a číslo pět se opakuje v celém areálu. Kostel má pět vstupů, pět oltářních výklenků a kolem centrálního prostoru deset kaplí, rozdělených do dvou skupin po pěti. Na hlavním oltáři se objevuje také pět hvězd a pět andělů.
Nejde přitom jen o působivou hru s geometrií. Kostel je vrcholným dílem architekta Jana Blažeje Santiniho-Aichela a jedním z nejpozoruhodnějších příkladů takzvané barokní gotiky. Od roku 1994 je celý areál zapsán na seznamu světového dědictví UNESCO.
Stavba, v níž se potkala gotika s barokem
Vznik poutního místa inicioval opat žďárského cisterciáckého kláštera Václav Vejmluva. Ke spolupráci přizval Santiniho a stavba začala roku 1719. Kostel byl slavnostně posvěcen 27. září 1722, celý areál se však dokončoval ještě později. Některé části ambitu tehdy stále nebyly hotové a práce pokračovaly i v dalších letech.
Santini zde spojil prvky, které bychom běžně hledali v různých architektonických obdobích. Lomená okna, portály nebo opěrné prvky připomínají gotiku, zatímco prostorová skladba a výtvarné řešení vycházejí z barokního myšlení. Výsledkem není napodobenina středověkého kostela, ale zcela osobitá stavba, která gotické motivy používá novým a odvážným způsobem.
Centrální kostel obklopuje ambit s poutnickým polem. Právě spojení kostela, ambitu, výzdoby a symbolicky komponovaného prostoru je důvodem, proč UNESCO nechrání pouze jednu budovu, ale celý stavební soubor. Jeho základní struktura se od dokončení zásadně nezměnila.
Co znamená pět hvězd
Číslo pět odkazuje k tradičnímu vyobrazení Jana Nepomuckého. Podle legendy se po jeho utonutí ve Vltavě objevila na hladině koruna z pěti hvězd. V jiném výkladu představuje pět hvězd ve světcově svatozáři jeho pět ctností. Symbol tak návštěvníka provází od půdorysu stavby až po její výzdobu.
Jan Nepomucký byl pražským generálním vikářem a roku 1393 zemřel mučednickou smrtí. Tradiční legenda jeho osud spojuje s tím, že jako zpovědník odmítl prozradit zpovědní tajemství královny Žofie. Tento příběh patří k baroknímu kultu světce, nelze jej však pokládat za jednoznačně doloženou příčinu jeho smrti.
Podnětem k prudkému rozvoji jeho kultu byl nález při otevření světcova hrobu ve Svatovítské katedrále v roce 1719. Zachovaná tkáň byla tehdy považována za jazyk a vykládána jako znamení Janovy svatosti. Kostel na Zelené hoře tak vznikal ještě před jeho oficiálním svatořečením v roce 1729, v době, kdy jeho uctívání rychle sílilo.
Jazyk v kopuli a příběh návratu z lesa
Jedním z nejvýraznějších detailů interiéru je velký červený jazyk ve vrcholu kopule. V barokní obraznosti připomíná právě legendu o Janu Nepomuckém jako zpovědníkovi, který měl zachovat tajemství. I zde je dobré vnímat rozdíl mezi historickou skutečností a symbolickým jazykem, jímž stavitelé a objednavatelé památky vyprávěli světcův příběh.
Osud areálu nebyl vždy tak působivý jako jeho dnešní vzhled. Požár v červenci 1784 poškodil klášter a kostel připravil o střechu. O dva roky později byl klášter zrušen a poutě zakázány. Zelená hora začala chátrat a kopec sloužil jako pastvina. Ve 20. století stavbu navíc zakryl lesní porost, takže ze Žďáru byl dlouho vidět téměř jen vrchol střechy.
V novější době byl porost odstraněn a kostel se znovu stal výraznou dominantou města. V roce 2024 skončila obnova ambitu, při níž se do areálu vrátila původní štuková výzdoba. Rekonstrukce kostela obnovila jeho vzhled i část historické barevnosti a po desítkách let se na Zelenou horu vrátily také tři zvony.
Tip na návštěvu Žďáru
Interiér kostela je přístupný v rámci komentovaných prohlídek, jejichž režim se mění podle sezony, bohoslužeb a kulturního programu. Před cestou je proto vhodné ověřit aktuální informace u správce areálu. Ambit a venkovní část bývají přístupné i mimo hlavní prohlídky, vždy podle návštěvního řádu.
Návštěvu Zelené hory se vyplatí spojit s prohlídkou bývalého cisterciáckého kláštera, dnes areálu zámku Žďár. Právě vazba mezi klášterem, opatem Vejmluvou a Santiniho tvorbou vysvětluje, proč tento neobvyklý kostel vznikl právě zde. Na jednom výletě tak lze sledovat nejen výjimečnou architekturu, ale i příběh místa, které po období úpadku znovu získalo své místo v krajině i v povědomí návštěvníků.