O místě
Masarykova věž samostatnosti stojí na hřebeni Hořického chlumu ve výšce 408 metrů nad mořem a patří k nejvýraznějším dominantám Hořic. Monumentální kamenná stavba měla být víceúčelovou rozhlednou a památníkem československého odboje. Základní kámen byl položen 10. července 1926 za účasti prezidenta T. G. Masaryka. Podle původního projektu architekta Františka Blažka měla věž dosáhnout výšky přibližně 40 metrů, do roku 1938 však vznikla jen do výšky 25 metrů a zůstala nedokončená.
Stavba v duchu konzervativně pojatého moderního monumentalismu má obdélná křídla a uprostřed válcovou věž s ochozem a vnitřním schodištěm. Průčelí zdobí šest mohutných pískovcových reliéfů, které připomínají zahraniční i domácí odboj v letech 1914–1918. Jejich autory jsou Jan Vávra a Karel Lenhart, na realizaci se podílela hořická sochařská škola.
V západním křídle se nachází pietní síň se jmény 813 padlých z bývalého hořického okresu a 128 obětí nacistické okupace. Výzdobu doplňuje plastika Raněný vojín. Východní křídlo slouží jako síň s expozicí městského muzea věnovanou odboji. Věž je tak nejen vyhlídkovou stavbou, ale také památníkem obětí obou světových válek a dalších forem odboje.
Stavba v duchu konzervativně pojatého moderního monumentalismu má obdélná křídla a uprostřed válcovou věž s ochozem a vnitřním schodištěm. Průčelí zdobí šest mohutných pískovcových reliéfů, které připomínají zahraniční i domácí odboj v letech 1914–1918. Jejich autory jsou Jan Vávra a Karel Lenhart, na realizaci se podílela hořická sochařská škola.
V západním křídle se nachází pietní síň se jmény 813 padlých z bývalého hořického okresu a 128 obětí nacistické okupace. Výzdobu doplňuje plastika Raněný vojín. Východní křídlo slouží jako síň s expozicí městského muzea věnovanou odboji. Věž je tak nejen vyhlídkovou stavbou, ale také památníkem obětí obou světových válek a dalších forem odboje.
Mapa
Navigovat
© OpenStreetMap contributors