Soubor soch B. Smetany, M. Alše, A. Dvořáka, P. Maixnera, Jánošíka, Krakonoše, Husité a Ptačí studánka

Socha Antonína Dvořáka je součástí souboru osmi chráněných skulptur v hořických Smetanových sadech, které leží uprostřed města pod vrchem Gothardem. Park zdobí především podoby významných osobností české kultury 19. století, ale také historické postavy a výjevy. Myšlenka vytvořit na úpatí Gothardu park se sochami vznikla roku 1901 z podnětu hudebního spolku Dalibor, podle něhož sady nesou své jméno. Na vzniku souboru se výrazně podílel učitel Jan Kysela, iniciátor řady zdejších soch a propagátor moderního sochařství. Jednotlivá díla byla do zeleně parku osazována v letech 1903–1922 podle návrhu architekta Václava Weinzettla, který pečlivě hledal jejich vhodná stanoviště. Dvořákova socha je v souboru výjimkou – na rozdíl od ostatních děl nebyla vytvořena z místního pískovce. Spolu se sochami Bedřicha Smetany, Mikoláše Alše a Jánošíka dokládá význam Hořic jako centra sochařské tvorby počátku 20. století.