Na Hlavní třídě v Havířově roste 119 pyramidálních habrů, které dávají městskému bulváru výrazný řád a příjemné měřítko. Stromořadí zároveň propojuje veřejný prostor s architekturou Sorely a v anketě Alej roku 2024 se stalo nejúspěšnější alejí Moravskoslezského kraje.
Kulturní dům Radost patří k nejvýraznějším stavbám historického Havířova. Vznikl v polovině 50. let jako kino a dodnes připomíná dobu, kdy se nové město budovalo v duchu sorely – architektury inspirované socialistickým realismem, českou novorenesancí i lidovým uměním.
V havířovské části Podlesí funguje kulturní dům, který spojuje koncerty, muzikály, divadlo, filmová představení i výtvarné výstavy. Kulturní dům Leoše Janáčka nabízí velký sál pro 709 návštěvníků, výstavní síň Viléma Wünscheho a zázemí pro nejrůznější kulturní a vzdělávací aktivity.
Na místě, kde se v 60. letech těžil písek, dnes leží soustava tůní a mokřadů důležitá pro vzácné obojživelníky. Přírodní památka Václavovice-pískovna nedaleko Ostravy chrání především čolka velkého a připomíná, že cenná příroda může vzniknout i v krajině pozměněné člověkem.
Naučná stezka Životické tragédie v Havířově-Životicích spojuje krajinu Těšínska s příběhem nejmasovější nacistické likvidační akce v tomto regionu. Na přibližně jedenácti kilometrech připomíná 36 zavražděných mužů a chlapců, jejichž osudy dnes pomáhají odhalovat také QR kódy u kamenných pomníčků.
Bývalé Technické muzeum v Petřvaldě spojovalo dějiny hornictví s tramvajovou dopravou, dvěma tématy, která výrazně utvářela Ostravsko a Karvinsko. Muzeum už dnes není otevřené, jeho příběh však pokračuje v plánované interaktivní expozici i v samotné krajině města.