Socha sv. Ignáce z Loyoly

Kamenná pozdně barokní socha sv. Ignáce z Loyoly vznikla roku 1799 a patří k dokladům kvalitní regionální sochařské tvorby. Světec je zachycen v rozevlátém rouchu, s rozevřenou knihou v rukou a hlavou mírně zakloněnou k nebi. Původně byla socha osazena na vysokém, členitě tvarovaném podstavci s volutami, konvexně vypnutou čelní stranou a kartuší s nápisem. U kostela Nejsvětější Trojice v Novém Jičíně stála od 19. století, kdy sem byla přemístěna, až do roku 2003. Kvůli silnému zvětrání kamene a mechanickému poškození byl originál přenesen do lapidária Muzea Novojičínska. Na původním místě dnes stojí kopie sochy i podstavce, kterou vytvořil akademický sochař Miroslav Machala. Originál přišel mimo jiné o část roucha, pravou paži, dva prsty levé ruky, část podstavce a polovinu knihy.