O místě
Boží muka představují drobnou kamenosochařskou práci z pískovce, dnes dochovanou jen v torzálním stavu. Původně šlo o přibližně tři metry vysoké dílo: na podstavci stál užší osmiboký dřík s kaplicovým nástavcem, jehož tři strany zdobily půlkruhové slepé arkády. Kaplici zakončovalo cimbuří, nízký jehlan a křížek. Dochované části jsou poškozené, některé úlomky chybějí a sokl se nedochoval.
Boží muka bývala považována za jedny z nejstarších v Plzni a jejich vznik se spojoval s renesančním 16. stoletím. Podle novějšího hodnocení však pravděpodobně jde o zdařilou kopii původních renesančních božích muk, zhotovenou ve druhé polovině 19. století. Původně stávala v prostoru pod dnešním Hlavním nádražím; zachytit je měl už v roce 1602 J. Willenberg na své vedutě Plzně. Na přelomu 19. a 20. století byla obezděna v kamenném ohrazení bývalých zelinářských zahrad. Roku 1913 byla přemístěna k Veleslavínově ulici a sadům Pětatřicátníků. Při výstavbě mostu u Pekla v 70. letech 20. století byla stržena a odvezena na skládku, odkud se její značně poškozené části podařilo vrátit do Plzně.
Boží muka bývala považována za jedny z nejstarších v Plzni a jejich vznik se spojoval s renesančním 16. stoletím. Podle novějšího hodnocení však pravděpodobně jde o zdařilou kopii původních renesančních božích muk, zhotovenou ve druhé polovině 19. století. Původně stávala v prostoru pod dnešním Hlavním nádražím; zachytit je měl už v roce 1602 J. Willenberg na své vedutě Plzně. Na přelomu 19. a 20. století byla obezděna v kamenném ohrazení bývalých zelinářských zahrad. Roku 1913 byla přemístěna k Veleslavínově ulici a sadům Pětatřicátníků. Při výstavbě mostu u Pekla v 70. letech 20. století byla stržena a odvezena na skládku, odkud se její značně poškozené části podařilo vrátit do Plzně.
Mapa
Navigovat
© OpenStreetMap contributors