O místě
Klášter františkánů tvoří výrazný historický areál při jihovýchodním okraji plzeňského historického jádra. Jeho hlavními částmi jsou kostel Nanebevzetí Panny Marie, čtyřkřídlý konvent s uzavřeným dvorem, kaple sv. Barbory a vstupní brána s plastikami sv. Václava a sv. Jana Nepomuckého. Jádro areálu vzniklo ve 14. století v době lucemburské gotiky. Později prošlo pozdně gotickými úpravami a v 17. století i v první polovině 18. století barokní přestavbou a rozšířením.
Nejpozoruhodnější částí konventu je kaple sv. Barbory, která vystupuje z jeho východního průčelí. Byla vybudována kolem roku 1400 v tzv. krásném slohu, charakteristickém jemně propracovanou pozdně gotickou architekturou. Její význam zvyšují původní nástěnné malby s výjevy ze života svaté Barbory, dochované v pozoruhodné kvalitě. Areál od Františkánské ulice odděluje zahradní prostor s ohradní zdí, zatímco východní strana konventu směřuje do sadů.