O místě
Městský dům v Plachého ulici patří k několika málo úplně dochovaným rodinným „palácům“ z druhé poloviny 19. století, které si zachovaly také zahradu ve vnitrobloku. Postaven byl v letech 1888–1889 stavitelem Eduardem Jahlem pro Agripinu Komareck. Rozlehlý řadový dům s kolmými dvorními křídly má historizující průčelí inspirované renesančním městským palácem. Vyniká mělkým rizalitem, arkýřem, výraznými římsami a bohatým orámováním oken.
V roce 1898 dům koupil plzeňský průmyslník Richard Hirsch. Právě díky jeho rodině se objekt stal významným místem působení Adolfa Loose. V letech 1907–1909 Loos přestavěl první patro na byt Hirschových; později se podílel také na úpravách budoáru a verandy. Roku 1927 vznikl podle jeho návrhu menší byt ve druhém patře, jehož část, včetně vestavěného nábytku v ložnici, se dochovala. Na dalších změnách se podílel Heinrich Kulka, mimo jiné při úpravách z roku 1935 a přístavbě dvorního křídla se zahradním altánem v roce 1937. V interiéru zůstaly původní dlažby, dveře, vrata, štuková výzdoba i litinové zábradlí. Zahradu doplňují vzrostlé javory, jasany, tisy, šeříky a ořešák; dochovaly se také stopy starších cest a bazénku.
V roce 1898 dům koupil plzeňský průmyslník Richard Hirsch. Právě díky jeho rodině se objekt stal významným místem působení Adolfa Loose. V letech 1907–1909 Loos přestavěl první patro na byt Hirschových; později se podílel také na úpravách budoáru a verandy. Roku 1927 vznikl podle jeho návrhu menší byt ve druhém patře, jehož část, včetně vestavěného nábytku v ložnici, se dochovala. Na dalších změnách se podílel Heinrich Kulka, mimo jiné při úpravách z roku 1935 a přístavbě dvorního křídla se zahradním altánem v roce 1937. V interiéru zůstaly původní dlažby, dveře, vrata, štuková výzdoba i litinové zábradlí. Zahradu doplňují vzrostlé javory, jasany, tisy, šeříky a ořešák; dochovaly se také stopy starších cest a bazénku.
Mapa
Navigovat
© OpenStreetMap contributors