Hradiště Hůrka
O místě
Hradiště Hůrka ve Starém Plzenci patří k nejvýznamnějším přemyslovským hradištím v Čechách. Od 10. do 13. století bylo správním a církevním centrem raně středověkého Plzeňska; první písemná zmínka o něm pochází z roku 976. Za knížete Jaromíra a krále Václava I. se zde také razily mince. Po založení města Plzně na konci 13. století se hradiště s podhradím označovalo jako Stará Plzeň.
Opevněné sídlo leží na protáhlém hřbetu nad Úslavou a Tymákovským potokem. Nejvýše položenou akropoli chránil mohutný val a hluboký příkop. Dochovaly se zde základy kostela sv. Vavřince, pravděpodobně z 2. poloviny 11. století, a stopy předpokládaného paláce. Na východním předhradí stojí základy kostela sv. Kříže, zatímco v západní části areálu se nachází rotunda sv. Petra a Pavla. Její vznik se dříve kladl už do závěru 10. století, novější datování ji řadí až do 12. století; později byla stavebně upravována.
Hůrka je významnou archeologickou památkou s doklady osídlení od eneolitu přes dobu laténskou až po raný novověk. Zachované valy, terénní situace a archeologické vrstvy připomínají dlouhý vývoj tohoto místa i jeho význam v krajině.
Opevněné sídlo leží na protáhlém hřbetu nad Úslavou a Tymákovským potokem. Nejvýše položenou akropoli chránil mohutný val a hluboký příkop. Dochovaly se zde základy kostela sv. Vavřince, pravděpodobně z 2. poloviny 11. století, a stopy předpokládaného paláce. Na východním předhradí stojí základy kostela sv. Kříže, zatímco v západní části areálu se nachází rotunda sv. Petra a Pavla. Její vznik se dříve kladl už do závěru 10. století, novější datování ji řadí až do 12. století; později byla stavebně upravována.
Hůrka je významnou archeologickou památkou s doklady osídlení od eneolitu přes dobu laténskou až po raný novověk. Zachované valy, terénní situace a archeologické vrstvy připomínají dlouhý vývoj tohoto místa i jeho význam v krajině.
Mapa
Navigovat
© OpenStreetMap contributors