Městský dům

V historickém jádru Starého Plzence se dochoval pozoruhodný areál městského domu, který tvoří patrový roubený dům čp. 84, výminek čp. 44, hospodářské křídlo a část ohradní zdi s vjezdem. Hlavní stavba je barokně-klasicistní a její roubené konstrukce byly dendrochronologicky datovány do let 1789–1790. Dům má roubené přízemí i patro, opatřené takzvaným kožichem, tedy vrstvou omítky; zděná je mimo jiné severní stěna a část dispozice s někdejší černou kuchyní. Původně šlo o přízemní barokní stavbu, která byla na konci 18. století výrazně upravena a doplněna o patro. V minulosti sloužila jako venkovská rezidence plzeňských duchovních, kteří přijížděli na poutě ke kostelu sv. Blažeje. Odtud pochází místní označení „prelátství“. Po zrušení kostela v roce 1775 přešel dům do rukou civilních nájemců; prvním doloženým byl Bernard Šolar, uvedený v robotním seznamu z roku 1777. Výminek s hospodářským zázemím byl k areálu přistavěn na počátku 20. století a později sloužil také jako truhlářská dílna. Celý soubor patří k cenným a poměrně autenticky dochovaným dokladům historické zástavby města.