Rabínský dům

Rabínský dům v Tachově je jediným dochovaným pozůstatkem komplexu nové synagogy, který vznikl v letech 1911–1912 na místě starší synagogy zničené požárem. Stavbu navrhl architekt Alfred Grotte v pozdně secesním stylu s modernistickými prvky. Dům sloužil jako zázemí židovské náboženské obce: byla v něm úřadovna rabinátu, zasedací síň, učebna a byty zaměstnanců. Se synagogou byl původně propojen a tvořil s ní jednotný architektonický celek. Nová synagoga stála v zahradě jižně a východně od domu, v prostoru někdejšího tachovského židovského ghetta, jehož existence se předpokládá už od konce 15. století. Při protižidovských pogromech v listopadu 1938 byla vypálena a z celého komplexu zůstal právě rabínský dům. K památce patří také zahrada s původním oplocením na kamenné podezdívce. Její jižní okraj lemuje městská hradební zeď s baštou, součást tachovského opevnění.