O místě
Dvůr je doložen také zmínkou z roku 1603. Později přešel do vlastnictví Sázavského kláštera a po jeho zrušení jej roku 1784 koupil Emanuel Zádubský ze Šontálu. Z chráněné severní části areálu se vedle zámečku dochoval také špýchar, zatímco z dalších hospodářských budov zůstala jen torza. K zámečku a špýcharu náleží zahrada, jejíž ohradní zeď se zachovala v krátkých úsecích na západě a za špýcharem. Památkově chráněný areál tak připomíná nejen podobu panského sídla, ale i fungování historického hospodářského dvora.