Kostel sv. Jiljí

Kostel sv. Jiljí je hlavním městským chrámem Nymburka a výraznou ukázkou české cihlové gotiky. Jeho nejstarší část, presbytář s pětibokým závěrem, vznikla pravděpodobně v letech 1280–1290. Po požáru města roku 1343 bylo ke staršímu kněžišti přistavěno bazilikální trojlodí se západním dvojvěžím. Stavba tak spojuje několik vývojových etap – vrcholnou a pozdní gotiku, barokní úpravy i pozdější obnovy. Od 30. let 17. století nese zasvěcení sv. Jiljí, předtím byl chrám zasvěcen sv. Mikuláši. Kostel je pozoruhodný užitím neomítaných pálených cihel v kombinaci s pískovcovými architektonickými články. Jižní věž je kamenná a dochovala se v plné výšce, zatímco severní cihlová věž byla po požáru roku 1838 snížena na úroveň hlavní římsy. Interiér doplňují křížové klenby, hrotitá okna s kružbami, gotické sedile a hodnotné kamenické detaily. V 19. století prošel chrám puristickou regotizací podle návrhů Bernharda Gruebera a Josefa Mockera, v letech 1913–1918 jej komplexně restauroval Kamil Hilbert. Před západním průčelím stojí kamenný kříž připomínající někdejší hřbitov, který kostel obklopoval do roku 1821.