O místě
Pinkoviště Halíře představuje výrazné pozůstatky po těžbě zlata v jihovýchodní části jílovského revíru, asi 1,6 km od náměstí v Jílovém. V lesnatém a členitém terénu hřebene Halíře se táhne více než půl kilometru dlouhý pás pinek a odvalů – prohlubní po šachtách a navršeného materiálu vytěženého z podzemí. Nejzřetelnější jsou na vrcholové části hřbetu, kde jich jsou patrné desítky a některé dosahují hloubky několika metrů. Staré dobývky přitom zasahovaly až přes 60 metrů pod povrch.
Počátky dolování nejsou přesně doloženy a mohou sahat až do 14. století. Na přelomu 17. a 18. století se těžba pokusila obnovit starší štola z údolí Chotouňského potoka. V letech 1949–1950 vznikla z opačné strany nová průzkumná štola dlouhá 270 metrů, která odhalila rozsáhlé staré dobývky. Kvůli malé mocnosti zlatonosných žil byl průzkum v roce 1951 ukončen.
Halířské pásmo nepatřilo k hlavním centrům revíru, jeho pozůstatky jsou však díky trvalému zalesnění mimořádně dobře zachované. Pinkoviště tak názorně dokládá způsob a rozsah historické těžby zlata v jednom z nejvýznamnějších zlatonosných revírů v Česku.
Počátky dolování nejsou přesně doloženy a mohou sahat až do 14. století. Na přelomu 17. a 18. století se těžba pokusila obnovit starší štola z údolí Chotouňského potoka. V letech 1949–1950 vznikla z opačné strany nová průzkumná štola dlouhá 270 metrů, která odhalila rozsáhlé staré dobývky. Kvůli malé mocnosti zlatonosných žil byl průzkum v roce 1951 ukončen.
Halířské pásmo nepatřilo k hlavním centrům revíru, jeho pozůstatky jsou však díky trvalému zalesnění mimořádně dobře zachované. Pinkoviště tak názorně dokládá způsob a rozsah historické těžby zlata v jednom z nejvýznamnějších zlatonosných revírů v Česku.
Mapa
Navigovat
© OpenStreetMap contributors