O místě
Stavba stojí na místě staršího domu a jatek. Její podélná osa byla oproti původnímu záměru pootočena kvůli poddolovanému okolí, v němž se nacházejí historické štoly. Kostel tvoří hlavní a dvě užší boční lodi, na něž navazuje presbytář zakončený půlkruhovou apsidou. Vstupní průčelí zvýrazňuje mohutná věž s předsíní a sloupovou edikulou.
Na podobě kostela se prolínají různé historizující vlivy: vnější fasády vycházejí především z neorenesance, chórová část připomíná neorománskou architekturu a interiér využívá také neobarokní formy. Právě harmonické spojení několika stylů je spolu s kvalitním architektonickým řešením hlavním důvodem jeho památkové hodnoty. Kostel si zachoval původní podobu i přes opravy v letech 1910, 1923, 1940, 1972 a 1998.