Co objevit v okolí
Kačina: empírový zámek, kde se potkává šlechtická okázalost s českým venkovem
Nedaleko Kutné Hory stojí zámek, který měl být velkolepým letním sídlem jednoho z nejvýznamnějších mužů své doby. Kačina dnes láká na monumentální empírovou architekturu, knihovnu, zámecké divadlo i rozsáhlý park, v němž se historie potkává s návštěvnickými programy.
Žehušický zámek a bílí jeleni: příběh krajiny, která zůstává za plotem
Žehušice ukrývají jedno z nejpozoruhodnějších loveckých sídel ve středních Čechách. K empírově upravenému zámku patří park, historické hospodářské stavby a obora s dlouhou tradicí chovu bílých jelenů. Dnes je však celý areál veřejnosti uzavřený.
Osmiboká stopa sedleckých cisterciáků v Horušicích
Na východním okraji Horušic stojí nenápadný, ale architektonicky výjimečný barokní areál. Bývalá rezidence sedleckého kláštera připomíná dobu, kdy cisterciáci spravovali své hospodářské zázemí i mimo klášterní areál. Zaujme polygonální budovou, ohradní zdí i dochovanými malovanými stropy.
Na Hornické: polabský svět tůní, lužního lesa a jarních květů
Mezi Labem, železniční tratí a okolím Svaté Kateřiny se ukrývá přírodní rezervace Na Hornické. Na ploše více než 42 hektarů se tu potkávají tvrdý luh, slepá ramena, zarůstající tůně i vlhké louky, které poskytují prostor vzácným rostlinám a živočichům.
Když se světlo vrací k oltáři: rovnodennost v sedlecké katedrále
V Sedlecké katedrále v Kutné Hoře se kolem jarní a podzimní rovnodennosti odehrává působivý světelný jev. Večer pronikne nízké sluneční světlo velkým západním oknem hluboko do chrámu a podél jeho osy zamíří k hlavnímu oltáři.
Sedlecká katedrála po setmění: svíčky, varhany a cesta do míst, kam se běžně nechodí
Katedrála Nanebevzetí Panny Marie a sv. Jana Křtitele v Sedlci se v létě otevírá také po setmění. Pondělní prohlídky při svíčkách spojují gregoriánský chorál a varhanní hudbu s návštěvou klenotnice, podkroví i kůru. Letos zbývá poslední termín 31. srpna.