O místě
Hradiště Na Rovinách, označované také jako Roviny, leží asi 2 km západně od Domoušic na ploché ostrožně vybíhající z masivu Džbán. Ve výšce kolem 500 m n. m. převyšuje okolní údolí až o 80 metrů. Opevněná plocha měla původně obdélný půdorys a rozkládala se přibližně na 8,2 hektaru. Dodnes jsou v terénu patrné především kamenné valy z hlíny a opuky. Přístup od planiny chránily dva příčné valy s příkopy; u vnějšího opevnění archeologický výzkum doložil příkop široký přes pět metrů. Zajímavostí je mírně snížená čtvercová plocha uprostřed hradiště.
Keramické nálezy datují hlavní fázi existence do pozdní doby halštatské až časné doby laténské, přibližně mezi roky 550–400 př. n. l., tedy do období keltského osídlení. Výzkumy z let 1969 až 1977 však na ploše neodhalily žádné běžné obytné ani hospodářské objekty. Kromě keramiky byly nalezeny například bronzový nůž, kamenná sekera a opracované opukové kameny, snad používané jako střelivo do praků. Absence sídlištních stop vedla k úvaze, že hradiště mohlo sloužit především ke kultovním účelům. Opevnění bylo podle nálezů, požáru a destrukce zničeno přibližně kolem roku 500 př. n. l.; rozsáhlejší průzkum lokality dosud neproběhl.
Keramické nálezy datují hlavní fázi existence do pozdní doby halštatské až časné doby laténské, přibližně mezi roky 550–400 př. n. l., tedy do období keltského osídlení. Výzkumy z let 1969 až 1977 však na ploše neodhalily žádné běžné obytné ani hospodářské objekty. Kromě keramiky byly nalezeny například bronzový nůž, kamenná sekera a opracované opukové kameny, snad používané jako střelivo do praků. Absence sídlištních stop vedla k úvaze, že hradiště mohlo sloužit především ke kultovním účelům. Opevnění bylo podle nálezů, požáru a destrukce zničeno přibližně kolem roku 500 př. n. l.; rozsáhlejší průzkum lokality dosud neproběhl.
Mapa
Navigovat
© OpenStreetMap contributors