O místě
Boží muka se sochou svatého Antonína Paduánského stojí na malém náměstíčku severovýchodně od historického centra Zlína. Drobná sakrální stavba pochází z přelomu 18. a 19. století a tvoří ji hranolový, bíle omítnutý pilíř z kamenného a cihlového zdiva. Jeho výrazná patka i hlavice a vpadlé rámy na stěnách dodávají objektu členitý vzhled. Pilíř zakončuje plechová valbová stříška, na níž je osazena pískovcová socha světce.
Antonín je zobrazen v řeholním rouchu, v mírném kontrapostu. V pravé ruce drží knihu, na které sedí Ježíšek; levou rukou si přidržuje cíp oděvu. Hlavu sklání k dítěti, které se ho oběma rukama přidržuje. Socha není polychromovaná, takže vyniká přirozený vzhled pískovce. Památka představuje působivý příklad drobné lidové architektury, která dotváří prostor původní zlínské zástavby. Zároveň vytváří zajímavý kontrast k funkcionalistickým stavbám, s nimiž je Zlín často spojován.
Antonín je zobrazen v řeholním rouchu, v mírném kontrapostu. V pravé ruce drží knihu, na které sedí Ježíšek; levou rukou si přidržuje cíp oděvu. Hlavu sklání k dítěti, které se ho oběma rukama přidržuje. Socha není polychromovaná, takže vyniká přirozený vzhled pískovce. Památka představuje působivý příklad drobné lidové architektury, která dotváří prostor původní zlínské zástavby. Zároveň vytváří zajímavý kontrast k funkcionalistickým stavbám, s nimiž je Zlín často spojován.
Mapa
Navigovat
© OpenStreetMap contributors