Články, místa a zajímavosti spojené se štítkem Archeologie.
V malé pískovně u Mšeckých Žehrovic se v roce 1943 našla opuková hlava muže s typickým keltským nákrčníkem. Slavná plastika dnes patří Národnímu muzeu, ale její příběh lze číst i přímo v krajině, kde kdysi stávalo významné keltské sídliště.
V historické budově někdejší Mincovny v Novém Kníně se ukrývá pozoruhodný raně středověký náramek skandinávského typu. Muzeum zlata ale vypráví také o staletích těžby, rýžování a zpracování drahého kovu, které dodnes připomínají stezky v okolní krajině.
Nad Jizerou u Malé Skály se ukrývá pískovcové skalní město, kde se mezi roklemi, jeskyněmi a bizarními útvary dochovaly také stopy dávného osídlení. Drábovna láká nejen na výlet přírodou, ale i na otázku, zda tu kdysi stával malý hrádek, nebo stavba s úplně jiným účelem.
Na místě, kde po desetiletí zůstávala proluka a parkoviště, vyrostlo nové ostravské pětidomí. Nové Lauby spojují současné bydlení s archeologickými stopami středověkého města a připomínají také proměnlivý osud Velké ulice, jedné z důležitých komunikací historické Ostravy.
Na výrazném skalisku nad Hrádečkem se ukrývá zřícenina Břecštejna, malého hradu chráněného skalní stěnou, valy a příkopy. Volně přístupné místo v přírodním parku Hrádeček nabízí nejen pozůstatky středověkého opevnění, ale také působivou atmosféru krajiny spojené s Václavem Havlem.
Přibližně 51,7 kilometru dlouhý cyklookruh ze Svitav spojuje městské památky, údolí řeky Svitavy, vyhlídky i lesnaté partie Hřebečského hřbetu. Největším překvapením je Křenovské hradisko V šancích, rozsáhlá archeologická lokalita ukrytá v krajině.
V bývalém biskupském zámku v Chrasti se ukrývá kopie jednoho z nejpozoruhodnějších rukopisů evropského středověku. Městské muzeum ale nevypráví jen o Codexu Gigas – představuje také dějiny města, zaniklá řemesla, archeologické nálezy a krajinu kolem Podlažic.
Mezi Horními Dubenkami a Novou Vsí se ukrývá nenápadná zřícenina gotického hradu Janštejn. Z někdejšího sídla zůstala především část válcové věže, zbytky hradeb a terénní stopy, které odborníkům stále pomáhají skládat dohromady jeho podobu i nejasný konec.
Na vrchu Červenka u Hrazan se dochovaly mohutné valy a příkopy zvláštního oblého trojúhelníkového půdorysu. Dodnes není jisté, zda chránily středověkou tvrz, sloužily jako předsunuté opevnění hradu Ostromeč, nebo měly jiný vojenský účel.
Na ostrožně nad meandrem Říčky se zachovaly hlavně příkopy, prohlubně a nepatrné zbytky zdiva. Horákovský hrad proto není výpravnou zříceninou, ale pozoruhodnou archeologickou lokalitou, která se dá spojit s výletem přes Muchovu boudu, Staré Zámky a Mariánské údolí.
Na severním okraji Veselí nad Lužnicí se nad Bechyňským potokem zachoval nenápadný, ale dobře čitelný pozůstatek středověkého opevnění. Tvrziště Talíř připomíná dobu, kdy mohutný pahorek a příkop pomáhaly kontrolovat důležitou cestu krajinou. Dnes je jedním ze zastavení městské naučné stezky.
Městské muzeum v Novém Bydžově zve na cestu od archeologických nálezů a renesančních deskových obrazů až k českému modernímu umění. V secesní budově někdejší spořitelny najdete také venkovský nábytek, cechovní památky, studentské tradice i díla osobitých umělců spojených s regionem.